Lékořice pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie.¹ Roste divoce v mnoha evropských zemích a na Středním východě. V lékařství se používá jenom kořen rostliny, čerstvý anebo sušený. Nejčastěji se používá při léčení zánětů sliznice a na úlevu při kašli.²

K čemu se používá: Lékořice má protizánětlivé, protivředové účinky, je expektorant, antiplatelet a má antifungální a antibakteriální vlastnosti.³ Má dlouhou historii úspěšného použití při léčbě žaludečních vředů.⁴ Může být účinná i při léčbě řady infekčních onemocnění. V současnosti se lékořice používá jako součást léků proti rýmě a chřipce, bronchitidě a při léčbě hormonálních poruch, jako jsou klimakterium a předmenstruační syndrom (PMS).⁵

Nejzajímavější poznatky z výzkumu: Dva hlavní prvky lékořice jsou glycyrizin a flavonoid. Předběžná studie zjistila, že žvýkatelné tabletky lékořice obsahující glycyrizin byly při léčbě a udržování výsledků léčby žaludečních vředů účinné přesně tak jako jiné účinné léky určené k blokování žaludeční kyseliny.⁶ Výzkum dále naznačuje, že deglycyrizovaná lékořice by mohla stimulovat přirozené obranné mechanismy, které předcházejí vzniku vředů tím, že zvyšuje počet slizotvorných buněk v zažívacím traktu, čímž zlepšuje kvalitu sliznice, prodlužuje životnost střevních buněk a posíluje mikrocirkulaci v gastrointestinální sliznici.⁷

Bibliografie:
1. The Complete Guide to Natural Healing, International Masters Publishers, AB. ©2000, 1:140.
2. Ibid.
3. PDR For Herbal Medicines, 3rd edition, Thompson PDR, ©2004, pg. 511.
4. Ibid.
5. Ibid.
6. http://www.raleys.com/cfapps/healthnotesra/healthnotes.cfm?org=raleys&ContentID;=2122006#Constituents
7. Balch, Phyllis and Balch, James. Prescription for Nutritional Healing, 3rd ed., Avery Publishing, ©2000, pg. 102.