Crohnova nemoc – Jak ji lze zmírnit?

Jaké jsou příznaky Crohnovy nemoci?

Příznaky Crohnovy nemoci se podobají projevům jiných onemocnění trávicího systému. Mohou se objevit:

• Průjem
• Horečka
• Únava, vyčerpání
• Bolesti břicha
• Úbytek hmotnosti
• Nechutenství, ztráta chuti k jídlu
• Častější vyprazdňování

Jak nemoc postupně progreduje, mohou se objevovat nové a závažnější příznaky. Vznikat mohou fistuly – „tunely“ spojující dvě části těla, které by neměly být propojené, například střevo a okolní tkáně či orgány. Fistuly jsou nebezpečné, protože hnis a střevní obsah se mohou dostat do jiných částí těla a vyvolat infekci.

Ve většině případů se příznaky rozvíjejí postupně. Méně často se mohou objevit náhle, což ale není obvyklé. Některé projevy se časem zhoršují – mohou se střídat období vzplanutí a klidové fáze.

Příčiny vzniku Crohnovy nemoci

Přestože nejde o nové onemocnění, přesné příčiny Crohnovy nemoci dosud nejsou objasněny. Místo jedné potvrzené příčiny se proto hovoří spíše o rizikových (předisponujících) faktorech:

• Genetické faktory – pokud se nemoc vyskytuje v rodině, pravděpodobnost jejího výskytu u dalších členů je vyšší.
• Autoimunitní mechanismus – imunitní systém z dosud nejasných důvodů považuje určité části trávicího traktu za cizí a napadá je, což vede k zánětu.
• Kouření – více než polovina pacientů s Crohnovou nemocí kouří, což naznačuje, že kouření je významným rizikovým faktorem; uplatňovat se mohou tisíce chemických látek v cigaretovém kouři i negativní vliv kouření na prokrvení střev. (2)
• Narušená rovnováha střevní mikroflóry – změny ve složení mikrobioty mohou oslabit ochranné mechanismy sliznice a podpořit zánět.
• Infekce trávicího traktu – některé infekce mohou poškodit střevní výstelku a narušit lokální imunitu, což může přispět k rozvoji nemoci.
• Strava s vysokým obsahem tuků – i když Crohnovu nemoc nelze přímo svázat s konkrétním jídlem, vysoce tučná strava může mírně zvyšovat riziko jejího vzniku.

Crohnova nemoc vzniká pravděpodobně kombinací genetické náchylnosti, dysregulované imunitní odpovědi, změn střevního mikrobiomu a působení environmentálních faktorů (zejména kouření), přičemž přesný podíl jednotlivých vlivů může být u různých pacientů odlišný.

Léčba Crohnovy nemoci

V současnosti neexistuje lék, který by Crohnovu nemoc zcela vyléčil, její léčba je však možná a velmi důležitá. Cílem terapie – podobně jako u ulcerózní kolitidy – je prodloužit období bez příznaků a zmírnit akutní vzplanutí onemocnění. Při správně nastavené léčbě lze výrazně zlepšit kvalitu života pacienta.

Diagnostika – první krok k účinné léčbě

Prvním krokem je stanovení přesné diagnózy. Podobně jako u jiných onemocnění trávicího traktu se používá více diagnostických metod:

• Krevní testy (k posouzení zánětlivých parametrů, krevního obrazu a případné anémie).
• Vyšetření stolice (k vyloučení infekce, okultního krvácení; případně stanovení fekálního kalprotektinu).
• Kolonoskopie s odběrem biopsií (endoskopické zhodnocení sliznice tlustého střeva a terminálního ilea).
• Zobrazovací metody – CT a MR (k odhalení zánětlivých ložisek mimo dosah endoskopie, zúžení, fistulí a abscesů).
• V indikovaných případech gastroskopie (při podezření na postižení horní části trávicího traktu).
• Ultrazvuk břicha (neinvazivní doplnění o ztluštění stěny střeva, uzliny, abscesy; u perianálních komplikací i endoanální ultrazvuk).

Možnosti léčby

• Antibiotika – zejména při podezření na infekci nebo při přítomnosti abscesů (dutinek vyplněných hnisem).
• Kortikosteroidy – silně protizánětlivé léky pro rychlé potlačení akutního zánětu; nejsou vhodné k dlouhodobému užívání kvůli nežádoucím účinkům.
• Imunosupresiva – přípravky tlumící aktivitu imunitního systému; protože má Crohnova nemoc autoimunitní charakter, snižují počet i intenzitu vzplanutí.
• Antidiaroika – léčiva ke zmírnění silného průjmu a zlepšení komfortu pacienta při akutních projevech.
• Cílená (biologická) léčba – ve vhodně indikovaných případech pomáhá lépe kontrolovat nemoc a snižuje potřebu kortikosteroidů, hospitalizací a chirurgických výkonů.

Chirurgická léčba

Zánětlivá ložiska na střevní sliznici se mohou komplikovat perforací (proděravěním střeva) a život ohrožujícími stavy. V některých situacích je proto nutný operační zákrok. Cílem operace není nemoc vyléčit, ale:

• odstranit postižené či poškozené úseky střeva,
• zabránit infekci,
• zastavit vnitřní krvácení,
• a odstranit akutní riziko ohrožení života.

Součástí komplexní péče bývají dietní a režimová opatření (dostatečná hydratace, šetrná strava podle tolerance, doplňování živin při malabsorpci). O zařazení probiotik, výživových doplňků či bylinné podpory je vhodné rozhodovat individuálně ve spolupráci s ošetřujícím gastroenterologem, aby nedocházelo k interakcím s předepsanou léčbou.

Co se stane, když se Crohnova nemoc neléčí?

Nikdo nechce denně zažívat nepříjemné projevy Crohnovy nemoci, přesto mnoho lidí odkládá návštěvu lékaře. Jako u každého onemocnění, ignorování příznaků není dobrý nápad.

Neléčená Crohnova nemoc výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.

Dále se mohou vytvořit fistuly, které se mohou infikovat hnisem.

Mohou se objevit i další komplikace, například vředy nebo neprůchodnost střev (ileus), které vyžadují chirurgický zákrok.

Stejně tak hrozí podvýživa a chudokrevnost (anémie). V důsledku přetrvávajícího průjmu není střevní sliznice schopna vstřebávat živiny, což vede k podvýživě – i tehdy, když přijímáme dostatečné množství jídla.

Vředy a záněty mohou způsobovat vnitřní krvácení, které vede k anémii, protože z těla pomalu odchází krev.

Existují při Crohnově nemoci i přírodní metody léčby?

Ano, existují určité přírodní přístupy, které mohou pomoci zmírnit příznaky Crohnovy nemoci a prodloužit období bez potíží. Tyto metody však onemocnění trvale nevyléčí.

Crohnova nemoc patří mezi zánětlivá onemocnění střev (IBD – inflammatory bowel disease) a její přesná příčina zatím není známa. I proto je léčba náročná. Ačkoliv strava není přímým původcem onemocnění, při stanovené diagnóze se doporučuje vyhýbat tučným a těžko stravitelným jídlům, která mohou zhoršovat příznaky. Stejně důležité je zcela se vzdát kouření, protože tabák nejen zhoršuje průběh Crohnovy nemoci, ale celkově škodí zdraví mnoha způsoby.

➤ Rybí olej – podpora díky omega‑3 mastným kyselinám

Podle studie „Rybí olej a Crohnova nemoc“ z roku 1996 může rybí olej přispět k prodloužení období bez příznaků. (3) Jeho účinek se připisuje vysokému obsahu omega‑3 mastných kyselin s přirozeným protizánětlivým působením. Tyto látky mohou tlumit záněty doprovázející Crohnovu nemoc, a tím i její příznaky. Je však důležité zdůraznit, že rybí olej Crohnovu nemoc neléčí – slouží pouze jako podpůrná možnost.

➤ Probiotika – ochránci střevní mikroflóry

Další přirozenou možností jsou probiotika – živé mikroorganismy, které podporují zdravou rovnováhu střevní mikroflóry. Probiotika se osvědčila u různých trávicích obtíží, proto se logicky uvažuje i o jejich přínosu u Crohnovy nemoci. Otázkou však zůstává, do jaké míry dokážou skutečně ovlivnit průběh onemocnění. Jak uvádějí odborné publikace, odpověď zatím není jednoznačná a vyžaduje další výzkum. (4)

Co však dnes víme s jistotou, je význam střevní mikroflóry pro vznik i průběh Crohnovy nemoci. Z toho vyplývá, že existuje dobrý důvod předpokládat přínos probiotik jako přirozené součásti zdravé mikroflóry – mohou pomoci udržovat nemoc pod kontrolou a tlumit příznaky.

Problémem zatím je, že není přesně určeno, které konkrétní kmeny bakterií mají pro pacienty s Crohnovou nemocí největší prínos.

➤ Antibiotika vs. střevní mikroflóra

Při léčbě Crohnovy nemoci se často nasazují antibiotika. Ta mohou vyřešit jednu komplikaci, současně však narušují přirozenou střevní mikroflóru. Proto je užívání probiotik během nebo po antibiotické léčbě obzvláště důležité – pomáhá obnovit narušenou mikrobiální rovnováhu v trávicím traktu.

Vědecké zdroje:
1. https://www.mayo.edu/research/clinical-trials/cls-20304523
2. https://www.niddk.nih.gov/health-information/digestive-diseases/crohns-disease/symptoms-causes
3. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJM199606133342401#t=article
4. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1856223/