Tlusté střevo: vše, co potřebujete vědět

Funkce a anatomie tlustého střeva

Z hlediska uložení se tlusté střevo nachází po stranách břicha a pod žaludkem. (1) Pokud si lidské tělo představíme v rovině, tento orgán v podstatě obkružuje tenké střevo. Ve srovnání s ním je však podstatně kratší – přibližně 150 cm – ale, jak napovídá název, silnější. Stejně jako tenké střevo se podílí na trávení potravy, má však jiné dílčí úkoly.

Části tlustého střeva

Tlusté střevo se dělí na několik úseků: vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník a nakonec esovitá klička (sigmoideum).

Vzestupný tračník navazuje na tenké střevo v oblasti kyčelníku (ileum). Potrava, která byla zpracována v tenkém střevě, zde vstupuje do tlustého střeva a pokračuje dál. Vzestupná část leží na pravé straně břicha a – jak napovídá název – obsah posouvá směrem zdola nahoru.

Další částí je příčný tračník, který je uložen kolmo mezi vzestupnou a sestupnou částí, probíhá pod žaludkem a upíná se k bránici. Jeho poloha je nejméně stabilní, mírně klesá dolů a u vysokých, štíhlých osob může dokonce přesahovat až do pánevní oblasti.

Třetím úsekem je sestupný tračník, který se po zhruba 90stupňovém ohybu stáčí směrem dolů a zajišťuje další posun zpracovaného obsahu.

Čtvrtou „stanicí“ je tzv. esovitá klička (sigmoideum), která svůj název získala podle typického tvaru písmene „S“. Obsahuje dva ohyby – první při napojení na sestupný tračník, druhý při přechodu do konečníku. Tento úsek je přibližně 40 cm dlouhý a velmi pohyblivý.

Stěna tlustého střeva je mimořádně svalnatá, což je nezbytné pro účinný posun tráveniny. Na jeho povrchu se nacházejí typické výchlipky (haustra), které mu dodávají charakteristický vzhled. Jsou výsledkem činnosti podélných svalových pruhů (taeniae coli), jež stáčejí stěnu střeva. Na rozdíl od tenkého střeva, jehož vnitřní povrch pokrývají tzv. Kerckringovy řasy a klky (villi) pro efektivní vstřebávání živin, se tyto struktury uvnitř tlustého střeva nevyskytují.

Úloha tlustého střeva

V tlustém střevě už obvykle neprobíhá vstřebávání živin ani jejich mísení s enzymy – to se odehrálo v tenkém střevě. Tlusté střevo má naopak za úkol přeměnit zbytky potravy na stolici a současně se podílí na vstřebávání vody a elektrolytů (např. sodíku). Přibližně 10% vody obsažené v přijaté potravě se vstřebává právě zde, a to díky pravidelným stahům střeva, které lépe promíchávají zbytky potravy.

Tlusté střevo nevylučuje vlastní trávicí enzymy. Trávení zde přesto probíhá – výhradně díky rozmanitým bakteriím, jež napomáhají trávicím procesům. Tyto bakterie nejen rozkládají sacharidy, ale také pomáhají chránit organismus před patogeny (choroboplodnými zárodky) přijatými potravou a navíc dokážou produkovat některé vitaminy.

Nejdůležitější funkcí tlustého střeva je však přeměna zbytků potravy na stolici a její vyloučení z těla. Díky vstřebávání vody a ideálně i vláknině přijaté potravou se ze zpočátku kašovité hmoty stává pevná stolice.

Onemocnění tlustého střeva

Divertikulóza: Ačkoli se může objevit i v tenkém střevě, v tlustém střevě je podstatně častější. Divertikulitida označuje výskyt hráškovitých výchlipek na oslabených místech střevní stěny. Samy o sobě obvykle nezpůsobují potíže, ale pokud se v nich nahromadí větší množství bakterií a výstup z nich zablokují zbytky potravy, mohou se zanítit. Mezi příznaky patří např. nevolnost, bolest břicha, průjem či zácpa. Léčba většinou spočívá v podávání antibiotik, v některých případech však postačí přechod na stravu bohatou na vlákninu.

Crohnova nemoc: Jedná se o zánětlivé onemocnění střev. Její přesné příčiny nejsou dosud jednoznačně známy. Předpokládá se, že na vzniku Crohnovy nemoci se podílí genetika, životní prostředí i imunitní systém. Mezi příznaky patří zvracení, průjem, hubnutí, horečka, bolesti břicha a krev ve stolici, přičemž projevy mohou mít mírný i těžký průběh. Vzhledem k provázanosti orgánů a tělesných funkcí může zhoršení příznaků vést k dalším problémům, například k anémii (chudokrevnosti).

Zánět slepého střeva (apendicitida): Pokud dojde k ucpání slepého střeva, může se v důsledku porušeného prokrvení rozvinout bakteriální infekce a střevo se zanítí. Pokud by došlo k jeho prasknutí, uniklý obsah se může rozšířit v dutině břišní a během několika hodin ohrozit život. Typickým příznakem zánětu slepého střeva je silná bolest v okolí pupku, která se často přesouvá do pravého podbřišku. Při těchto potížích je nutné neotálet a okamžitě vyhledat lékaře.

Laktózová a gluténová intolerance: Lidé s laktózovou intolerancí (neschopnost trávit mléčný cukr) nedokážou zpracovat laktózu obsaženou v mléčných výrobcích. V tlustém střevě se pak laktóza mění na plyn, což způsobuje nadýmání a plynatost, bolesti břicha a průjem. Při gluténové intoleranci – celiakii (přecitlivělost na lepek) reagují střeva na přítomnost glutenu zánětlivými mediátory uvolňovanými T‑buňkami (typ imunitních buněk), což narušuje správné trávení a vede k podobným příznakům jako u laktózové intolerance.

Rakovina tlustého střeva: Ve Spojených státech si každoročně vyžádá přibližně 100 000 životů a rakovina konečníku je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve Spojeném království. Dobrou zprávou je, že většina těchto nádorových onemocnění je léčitelná, pokud jsou odhalena včas. Proto je důležité pravidelně chodit na preventivní prohlídky.

Diagnostika a léčba tlustého střeva

Protože se tlusté střevo nachází na hůře přístupném místě, je jeho důkladná diagnostika poměrně náročná. Nejrozšířenější metodou je endoskopické vyšetření – diagnózu stanovuje lékař pomocí kamery, kterou zavádí přes konečník do postižené části střeva.

Další možností je biopsie, při níž se přes konečník zavede nástroj k odběru malého vzorku střevní tkáně, který se následně vyšetří pod mikroskopem.

Méně nepříjemnou alternativou je analýza vzorku stolice – například na přítomnost skrytého krvácení či poškozených fragmentů DNA. Možností je i rentgenové vyšetření tlustého střeva, které může poskytnout obraz o stavu orgánu podobně jako endoskopie.

Léčba onemocnění

Prvním krokem je správné stanovení diagnózy, na jehož základě se volí nejvhodnější terapie. Zánětlivá onemocnění lze léčit antibiotiky, projímadly nebo speciální dietou, která pomáhá předcházet zhoršení stavu. Nádorová onemocnění si naproti tomu vyžadují náročnější postup – často je nezbytný chirurgický zákrok nebo chemoterapie.

Důležitost prevence tlustého střeva

Mnohem důležitější než následná a/nebo symptomatická léčba problémů je předcházet jejich vzniku. Nejvíce pro to můžeme udělat správnou výživou. Nejlepším způsobem, jak si udržet zdravé tlusté střevo, je konzumace většího množství zeleniny, ovoce a potravin bohatých na vlákninu, například ovsa. Vláknina pomáhá vytvořit stolici se správnou konzistencí, díky čemuž může tlusté střevo fungovat optimálně.

Některé výzkumy poukazují na souvislost mezi nedostatkem vitaminu B6 a zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva. Vitamin B6 se nachází například v rybách a zelenině. Na zdraví tlustého střeva má velmi příznivý vliv také kurkuma, protože podle studií vykazuje výrazné antikarcinogenní (protinádorové) účinky – tedy pomáhá předcházet rakovině nebo ničit nádorové buňky.

Tyto účinky potvrzuje i odborný přehled „Kurkumin (kurkuma) a rakovina“, podle něhož laboratorní studie prokázaly výrazné antioxidační, protizánětlivé a protinádorové vlastnosti kurkuminu. (2) Ačkoli se tyto výsledky dosud jednoznačně nepotvrdily v klinických studiích na lidech, kurkumin je považován za látku s velkým potenciálem v prevenci a podpoře léčby nádorů, zejména díky své bezpečnosti, dostupnosti a nízké toxicitě.

Podle přehledové studie „Vitamin B6 a rakovina tlustého střeva“ může mít dostatečná hladina vitaminu B6 v těle ochranný vliv na tlusté střevo. (3) Výzkum ukazuje, že vyšší hladina aktivní formy vitaminu B6 v krvi souvisí s o 30–50% nižším rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva ve srovnání s nízkou hladinou. Vitamin B6 se podílí na důležitých procesech, jako je ochrana buněk před zánětem a oxidačním stresem. Přestože výsledky studií nejsou zcela jednotné, udržování optimální hladiny vitaminu B6 může být významným krokem v prevenci onemocnění tlustého střeva.

Zdravá výživa pro tlusté střevo je sice klíčová, nezbavuje nás však povinnosti účastnit se preventivních vyšetření. Na kolonoskopii (vyšetření tlustého střeva endoskopem) asi nebudeme vzpomínat s láskou, ale může nám zachránit život – proto je důležité ji absolvovat, i když to znamená zatnout zuby a vydržet.

Vědecké zdroje:
1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507857/
2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27837604/
3. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3581987/