Co je trávicí soustava a jaký je její úkol?

Asi každý ví, že trávicí soustava není jediný orgán, ale systém několika orgánů, které se mezi sebou výrazně liší. Mnozí mají tendenci si myslet, že se skládá pouze ze žaludku a střev. Samotné trávení sice z velké části skutečně probíhá v těchto orgánech, v žádném případě však nejde o jediné části, které tvoří tuto komplexní jednotku. Žlučník a také slinivka břišní plní mimořádně důležité funkce pro zajištění správného trávení.

Z jakých částí se skládá trávicí soustava člověka a jaké má funkce?

Hlavní funkcí trávicí soustavy je rozkládat, vstřebávat a vylučovat látky, které tělo přijímá prostřednictvím potravy a tekutin. Buňky našeho organismu denně potřebují velké množství energie i různorodých látek (vitamíny, minerály, stopové prvky aj.), bez nichž by jejich činnost nebyla možná. Každý den přitom přirozeně odumírá velké množství buněk, a proto je nezbytné zajišťovat jejich neustálou obnovu. K tomu tělo potřebuje právě energii a „stavební materiál“, které získává z potravy.

Trávicí soustava tak hraje klíčovou roli při uspokojování této potřeby energie a živin. Rozkládá přijatou potravu na látky, které může organismus i jednotlivé buňky využít ve svůj prospěch. Tento složitý a víceúrovňový proces se odehrává prostřednictvím několika orgánů a enzymatických reakcí, a je téměř nemožné porozumět mu zcela do detailu. Přesto existuje řada důležitých poznatků, které stojí za to znát – hrají totiž zásadní úlohu v našem každodenním životě i při udržování zdravého trávení.

Pro odlehčení trávicího traktu se často doporučuje provést očistnou kúru střev nebo detoxikaci organismu. Je však nutné postupovat uvážlivě a vždy se předem poradit s lékařem.

Trávicí soustava – rozdělení na jednotlivé části

Náš trávicí trakt nezačíná v žaludku ani v jícnu, ale v ústech. A dokonce samotné trávení se nespouští až ve chvíli, kdy se jídlo dostane do úst – začíná už dříve. Vůně jídla (např. čerstvě upečeného chleba či obilovin) totiž podněcuje slinné žlázy ke zvýšené tvorbě slin. V ústech zuby mechanicky rozmělňují potravu, která se tím mísí se slinami. Sliny na jedné straně usnadňují průchod sousta jícnem, na druhé straně však obsahují i látky, které už v dutině ústní začínají rozkládat sacharidy.

Potrava se následně dostává jícnem do žaludku nikoli díky gravitaci, ale pomocí pohybu nazývaného peristaltika (vlnovitá svalová kontrakce a relaxace podél jícnu). Stejný typ pohybu využívají například žížaly při pohybu vpřed. Ačkoli to v běžném životě téměř nevyužíváme, díky tomuto typu pohybu bychom dokázali polykat i v případě, že bychom byli hlavou dolů. Běžnějším příkladem je, že dokážeme bez problémů jíst nebo pít i vleže v posteli – přestože je jícen tehdy v téměř vodorovné poloze.

Po průchodu jícnem se potrava dostává do žaludku a střev. O jejich stavbě a úloze jsme psali podrobněji v předchozích článcích, ale stručně: díky pohybům těchto orgánů se potrava dále mechanicky zpracovává a zároveň se mísí s různými trávicími enzymy. Většina živin se vstřebává v tenkém střevě a tlustém střevě, zbytky, které už tělo nedokáže využít, se přemění na stolici a jsou z organismu vyloučeny.

Délka trávícího procesu se mezi jednotlivci liší, ale úplné vyloučení potravy z organismu může trvat i celý týden. Jednotlivé části trávicího traktu (hlavně žaludek a střeva) a jejich úlohy jsou dnes pro většinu z nás poměrně známé. Jako běžní, průměrní lidé však víme podstatně méně o tom, jakou roli mají hormony a trávicí enzymy, resp. orgány, které je produkují a dávkují. Stejně tak málo víme o tom, jak se s přibývajícím věkem trávení mění.

Úkol hormonů a trávicích enzymů při fungování trávicí soustavy

Úkol hormonů lze nejlépe pochopit, když si je představíme jako chemické příkazy. (1) Když se specializované buňky určitého orgánu setkají s konkrétním hormonem, orgán tento signál vyhodnotí jako specifický pokyn a adekvátně zareaguje.

Na trávení se podílí mnoho hormonů – tolik, že by bylo obtížné všechny vyjmenovat. Níže jsou klíčové hormony, které usnadní pochopení fungování trávicí soustavy.

● Grelín: Uvolňuje se při roztažení žaludku po příchodu potravy; stimuluje sekreci žaludeční kyseliny a enzymů potřebných k trávení.

● Gastrin: Tento hormón sa začína tvoriť, keď sa žalúdok v dôsledku prítomnosti potravy rozšíri. Gastrín stimuluje tvorbu žalúdočnej kyseliny (kyseliny chlorovodíkovej) a vylučovanie ďalších enzýmov, ktoré sú nevyhnutné na trávenie potravy v žalúdku.

● Cholecystokinin (CCK): Tvoří se v dvanáctníku (duodenu) a:
▫︎ zpomaluje vyprazdňování žaludku, aby mělo střevo dostatek času na zpracování,
▫︎ stimuluje uvolnění žluči do tenkého střeva, což umožňuje rozklad a vstřebání tuků.

● Motilin: Řídí motilitu trávicí trubice mezi jídly a udržuje střeva připravená na další příjem potravy.

● GLP‑1 (glukagon‑like peptid‑1): Tvoří se ve střevech a:
▫︎ reguluje vyprazdňování žaludku,
▫︎ ovlivňuje množství inzulinu uvolňovaného ze slinivky břišní; postupné vyprazdňování žaludku s adekvátní sekrecí inzulinu brání prudkým výkyvům glykémie.

Protože tyto hormony – spolu s dalšími – zajišťují správnou činnost žaludku a střev, je nutné pečovat o zdraví orgánů, které je produkují (slinivka břišní, štítná žláza, žlučník aj.).

Pravidelné preventivní prohlídky pomáhají včas odhalit poruchy sekrece hormonů či trávicích šťáv, které mohou nepříznivě ovlivnit celou trávicí soustavu.

Vliv pokročilého věku na proces trávení

S přibývajícím věkem v našem těle probíhá mnoho změn a trávicí soustava není výjimkou. Samotné stárnutí není problém, avšak kvůli souvislostem, které s ním jdou ruku v ruce, vyplatí se tento proces bedlivě sledovat a přizpůsobit mu péči o zdraví.

Žaludek starších osob již neprodukuje tolik kyseliny jako dříve. To může ovlivnit trávení, protože kyselina chlorovodíková výrazně přispívá k rozkladu přijaté potravy; následkem se častěji objevují dyspeptické potíže.

Stejně jako ostatní svaly v těle se s věkem unavuje i svalovina orgánů podílejících se na trávení. To může vést ke zpomalení polykání a pomalejšímu posunu tráveniny trávicí trubicí. V takové situaci setrvává obsah déle v tlustém střevě, odkud se více vstřebává voda, což zvyšuje riziko zácpy.

➤ Funkce léků

V pozdějším věku je často kvůli dalším potížím, jako je vysoký krevní tlak nebo bolesti kloubů, nutné užívat více léků. Tyto léky však – kromě toho, že řeší jeden problém – mohou vyvolat další, protože jejich účinné látky ovlivňují chemické procesy trávení, což může vést k zácpě, případně až k tvorbě vředů. Protizánětlivé léky (nesteroidní antiflogistika), například přípravky s ibuprofenem, zvyšují riziko žaludečních a dvanáctníkových vředů. (2)

Souvislost mezi trávicí soustavou a rakovinou

S vyšším věkem bohužel přichází i zvýšené riziko různých nádorových onemocnění. Ta často vznikají v důsledku poruch funkce trávicí soustavy, jejíž rovnováhu mohou narušit výše popsané mechanismy. Nejúčinnější zbraní proti obávané rakovině je pravidelný screening a strava přizpůsobená věku a zdravotnímu stavu, ideálně na míru. V tomto období se doporučuje menší příjem mléčných výrobků a červeného masa. Kromě toho by měl jídelníček obsahovat co nejvíce vlákniny; zároveň je vhodné dbát na dostatečný příjem železa, vápníku, vitaminu B12 a vitaminu D. Vitaminy a minerální látky jsou důležité po celý život a zdravý životní styl jejich přísun přímo vyžaduje.

Vědecké zdroje:
1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK537284/
2. https://www.webmd.com/rheumatoid-arthritis/features/anti-inflammatory-drugs-rheumatoid-arthritis