Naše buňky potřebují neustále vitamíny a vyžadují je nejen jednou týdně, ale denně, a to každou hodinu, minutu, sekundu. Když jsme unavení, nemocní anebo nešťastní, trpíme většinou nedostatkem vitamínů.

Jsou to organické sloučeniny, které se nacházejí v malém množství v rostlinné a živočišné stravě a pro náš život jsou nepostradatelné. Ve většině případů si vitaminy tělo nedokáže vyrobit (až na vitamín D3). Proto by jsme je měli pravidelně přijímat v potravě anebo v podobě výživových doplňků. Termín vitamín pochází od polského chemika K. Funka, objevitele tiaminu – vitamínu B1.

V současnosti známe asi 20 vitamínů důležitých pro lidskou výživu, jejichž funkce na sebe navazují a vzájemně se doplňují, čímž přispívají k zachování zdraví. Označují se velkým písmenem (které může mít číselný index) anebo se používají názvy triviální, například retinol namísto vitamín A, pyridoxin namísto vitamín B6, kyselina listová namísto vitamín B9 anebo kyselina askorbová namísto vitamín C.

Vitamíny rozdělujeme podle jejich společných fyzikálních vlastností. Nejčastěji podle roz¬pustnosti na dvě skupiny:

• hydrofilní – rozpustné ve vodě (B a C)
• lipofilní – rozpustné v tucích (A,D,E,K)

Do skupiny B-komplexu patří 8 vitamínů: tiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselina panto¬tenová (B5), pyridoxin (B6), biotin (B7), kyselina listová (B9) a kobalaminy (B12).
Řadíme mezi ně i tzv. provitamíny (prekurzory vitamínů). Provitamíny samotné nevy¬kazují fyziologický účinek, ale lidský organismus je dokáže přeměnit na vitamíny. Tak například provitamínem vitamínu A je beta-karoten.

Význam vitamínů

Vitamíny (dále vit.) nemůžeme ničím nahradit, jsou nezastupitelné. Podporují metabolické procesy, přeměňují potravu na energii a urychlují biologické funkce. Jsou součástí naší krve, kůže a kostí, ale také procesu, který zbavuje tělo škodlivých látek. Látky, které se do organismu dostávají ze znečištěného životního prostředí.

Vitamíny neobsahují kalorie a nedodávají energii, jsou však nejdůležitější složkou enzymů, bez kterých by nemohly probíhat biochemické procesy. Bez enzymů a vitamínů si život nemůžeme představit. Z tohoto pohledu se dá bez nadsazení napsat, že vitamíny jsou doslova ”životodárné”.

Nedostatek způsobuje hypovitaminózu až avitaminózu, která se projevuje poruchami biochemických procesů. Takovýto nedostatek býval v minulosti příčinou vážných onemocnění i úmrtí. Všeobecně známý je například skorbut (z nedostatku vit. C), pelagra (z nedostatku některého vit. skupiny B), beri-beri (z nedostatku vit. B1), perniciózní anémie (z nedostatku vit. B12), křivice (z nedostatku vit. D3).

Obyvatelé Evropy anebo Ameriky v současnosti netrpí avitaminózou, ale mají narušenou metabolickou rovnováhu. Je to tím, že každý člověk vstřebává vitamíny jinak a potřebuje různé výživové složky v závislosti na životním stylu či věku. Při vysokých výdajích energie je potřebné doplňovat stravu o vitamíny. Užívaní vitamínů je dáno předpisem, při zvýšeném dávkování dochází k hypervitaminóze.

Nejlepším zdrojem je strava

Zdrojem přírodních vitamínů jsou základní potraviny jako maso, drůbež, ryby, mléko (a mléčné výrobky), vejce (zejména žloutek), rostlinné oleje (zejména zastudena lisované), luštěniny, celozrnné cereálie a výrobky z nich, zelenina a ovoce. Největší výskyt vitamínů v jednotlivých potravinách:

• pyridoxin (vit. B6) játra, ryby, sója, pšeničné kličky, vlašský ořech, med, banán, špenát, avokádo, celozrnné obilí a drůbež
• kyselina listová (vit. B9) pšeničné kličky, játra, kapusta, špenát, hlávkový salát, okurky, sojové boby, celozrnné obilí, brokolice, květák, vaječní žloutek
• kobalamin (vitamín B12) vnitřnosti-játra, voječný žloutek, ryby, fermentované mléčné výrobky – jogurt, kefír, sýr cottage

Kolik vitamínů potřebujeme denně, abychom se vyhnuli nemocem?

Denní potřebná dávka závisí od věku, pohlaví, náročnosti zaměstnání, způsobu životního stylu a od celkového nastavení rychlosti metabolismu. Prakticky to znamená, že jejich potřeba se velmi liší od jedince k jedinci. I když přesné dávky nelze obecně stanovit, existují tabulky, které stanovují průměrnou potřebu jednotlivých vitamínů (viz tabulka). Tyto se čas od času revidují a doplňují o další nové údaje.

Doporučená denní dávka (DDD) je jen hrubým odhadem požadovaného množství vitamínů, jaké je potřebné pro normální růst dětí a pro prevenci nedostatku mikroživin ve výživě u zdravých jedinců. DDD tedy znamená prakticky takovou dávku, aby u zdravého jedince nenastalo onemocnění z nedostatku vitamínů. Rozhodně to však není dávka optimální. Při optimální dávce nejde jen o specifické individuální potřeby, ale i o specifické požadavky. Tyto vznikají při narušení metabolismu, postižení organismu stresem či specifickými onemocněními.
Potřeba živin se mnohonásobně zvyšuje při určitých věkových skupinách:

• děti v období dospívání;
• těhotné a kojící ženy;
• lidé starší 60 let, kteří mají už nedostatečný proces vstřebávání;
• lidé fyzicky namáhavě pracující, manažeři pod zvýšenou psychickou zátěží a vrcholoví sportovci;
• při určitých životních situacích, jako je nemoc, stres, různé krize, operace či proces rekonvalescence.

Doporučené denní dávky lze teda považovat za minimální, které jsou nezbytné pro zachování života, zatímco optimální dávky navíc podporují aktivní proces zdraví.

Proč upřednostňovat vitamíny přírodního původu?

Je známé, že u většiny látek má zásadní význam jejich původ. Mnozí odborníci sdílejí názor, že vhodnější a větší přínos mají výživové doplňky, které jsou výtažky z produktů bohatých na vitamíny, než látky, které vznikly chemickou syntézou. Toto tvrzení je opodstatněné a má několik závažných důvodů:

• Člověk je na přírodní látky přizpůsobený a umí je lépe přijmout, zpracovat a využít.
• Syntetické látky neobsahují přidružené složky, které ulehčují vstřebávání a plné využití.
• Přírodní zdroje obsahují tělu vlastní enzymy, přírodní pojidla, flavonoidy a jiné látky, které jejich efekt znásobují, nemají vedlejší účinky, neukládají se v organismu. Nacházejí se jenom v přírodě (v ovoci, zelenině, v léčivých rostlinách, koření apod.).

V Rehnborgově vědecko-výzkumném centru v USA se sledovaly rozdíly v účinku syntetické a rostlinné kyseliny askorbové (vit. C). Co se ukázalo? Zjistilo se, že jeho účinek nezávisí od původu, ale od faktu, že v ovoci a zelenině se kromě této kyseliny nacházejí dodatečné složky. Jsou to flavonoidy, fenoly, steroly, organické kyseliny a jiné sloučeniny. Dokázalo se, že vlastně ony zvyšují účinek vit. C.

Ideální je takový produkt, který obsahuje nejen vit. C, tedy kyselinu askorbovou, ale i flavonoidy – extrakt například z třešně acerola a černého rybízu, díky kterým vitamín lépe proniká přes buněčnou membránu. Navíc přítomné flavonoidy zmírňují tvorbu otoků a podlitin. V kombinaci s vit. C zpevňují stěny kapilár a zlepšují pružnost vlásečnic. Užíváním pouze samotné kyseliny askorbové –vit. C tohoto efektu nedosáhneme.

Při užívání syntetického vit. C dáváme přednost esteru vit. C anebo kalcium askorbátu. To jsou nejlepší formy vit. C, které neškodí žaludku. Ale nezapomeňme při jejich užívání vždy současně konzumovat nějaké ovoce jako zdroj flavonoidů.

Játra – zásobárna některých vitamínů

Vitamíny rozpustné v tucích si lidský organismus dokáže uskladnit určitou dobu v játrech. Říkáme tomu rezervní kapacita. Jaká je schopnost organismu vytvářet si takovouto rezervu? Odborná literatura uvádí:

• vit. A – 1 až 2 roky
• vit. E – 3 až 5 let

Vitamíny rozpustné ve vodě, teda vit. C a vit. B, se v těle neskladují. Jejich přebytek se vyloučí močí. Rezervní kapacita se udává 2 až 14 dní. Výjimkou je:

• vit. B9 (kyselina listová) 3 až 4 měsíce
• vit. B12 (kobalamin) 2 až 5 let

Prakticky to znamená, že dlouhodobě přijímané velké množství některého z těchto vitamínů může být pro lidský organismus nebezpečné.

Jste dobře zásobení vitamíny?

Zda trpíme nedostatkem se dozvíme v malém testu. V testu zdraví velmi rychle zjistíme, jestli naše strava obsahuje dostatek vitamínů a tedy zda nás zásobuje dostatečným množstvím.

1. Jíte většinou hotová jídla, stravujete se v závodní jídelně (v restauraci), v bufetech?
2. Jste vegetarián/ka?
3. Často držíte dietu?
4. Kouříte anebo denně vypijete více než jednu sklenici alkoholu?
5. Často jste pod tlakem stresu?
6. Užíváte léky?
7. Jste častěji nachlazený/-á?
8. Byl/a jste v poslední době nemocný/-á?
9. Cítíte se často unavený/-á?
10. Často chodíte na slunce?

Vyhodnocení: Čím častěji odpovíte Ano, tím je pravděpodobnější, že trpíte nedostatkem vitamínů. Pokud jste více než třikrát odpověděli Ano, příjem vitamínů je nedostatečný a je potřeba sáhnout po výživových doplňcích.

Vitamíny a jejich stručný přehled

Proč nikdy neužívat větší množství jednoho z vitamínů?

Vitamíny totiž pracují synergicky. Při nerovnováze – tj. nevyváženém zastoupení – mohou nastat poruchy metabolismu anebo vstřebávání ostatních vitamínů, minerálů, případně i jiných výživově důležitých látek.
Vitamín B se v přírodních produktech nikdy nevyskytují samostatně, ale vždy v celém komplexu. Na tento způsob života si vitamín B navykl v průběhu milionů let. Všechny důležité role v metabolismu plní a řeší společně. Proto nemá velký význam obstarat si v lékárně například samotný vitamín B6 a začít jím něco léčit, protože nebude účinný. Ale pokud je přítomná celá skupina B vit., potom jejich účinnost je až neuvěřitelná. Nejvíce užitku ze skupiny vitamínů B má nervová, trávicí a svalová soustava dále kůže, vlasy, oči, ústa a játra.
Výjimka platí jedině v případě, když jsme nemocní a je to na doporučení lékaře pod jeho odborným dozorem.

Kdy užívat vitamíny?

Vzhledem na jejich optimální využitelnost organismem je vhodné užívat vit. výživové doplňky podle toho, zda jsou ve vodě rozpustné anebo ne:

• Rozpustné ve vodě vitamíny (B a C) mezi jídlem anebo krátce po jídle. Nikdy ne nalačno ani večer před spaním.
• Rozpustné v tucích vitamíny (A, D, E, K) i nenasycené tuky (omega-3, omega-6) je lepší užívat 1,5 hodiny před jídlem.

Jak se orientovat při výběru vitamínových výživových doplňků?

1. Komplex B vit. je užitečné užívat nejen pokud máme problémy s kůží
   Nejoblíbenějším zdrojem jejich výskytu jsou klíčky a obal obilného zrna, rýže anebo také cukrová melasa. Tím, že je odstraňujeme při zpracování a zjemňování potravin, většina z nás trpí jejich nedostatkem. A to se negativně projeví a ohrožuje naše zdraví. Jejich působení má totiž široké spektrum.
   Jsou nezbytné při přeměně cukrů na glukózu a potravy na energii.
   Zasahují do metabolismu tuků a bílkovin. Mnohé z nich ovlivňují rozmanité pochody v játrech, očích, kůži a vlasech.
   Zlepšují funkci imunitního a nervového systému.
   Povzbuzují růst buněk a jejich dělení včetně červených krvinek, což pomáhá předcházet chudokrevnosti – anémii.
   Proto bez váhání můžeme říct, že v nedostatku vitamínů B spočívá vznik veškerých našich myslitelných potíží a nemocí.
2. Vitamín C užíváme ve zvýšené míře, pokud chceme čelit nachlazení
   Ideální je jeho konzumace v přírodní formě spolu s flavonoidy. Příjem vit. C rozložíme v průběhu dne do několika dávek. Jaké množství? V případě rýmy a podobných bakteriálních onemocnění, či začínající chřipky „The Vitamin C Foundation” doporučuje při prvních příznacích podávat každou hodinu 500 až 1 000 mg vit. C anebo vit. ESTER-C, který je upravený tak, že se uvolňuje v těle pomalu a déle v těle setrvává. Je pH neutrální a proto nezpůsobuje žaludeční potíže ve formě překyselení žaludku a ani průjmu. V případě podobných potíží při obyčejném vit. C dávky snižme a postupně je zvyšujme. Je nutné zdůraznit, že při jeho zvýšeném užívání je velmi důležité přijímat dostatek čisté vody (minimálně dva až dva a půl litru vody denně). Při každé dávce současně sníst jablko jako zdroj flavonoidů.
3. Vitamín D užíváme nejen v případě, že máme osteoporózu, v plné doporučené denní dávce.
   V zimních měsících by si měl jeho zásoby rozhodně doplňovat každý člověk. Stejně tak ti, kteří v letních měsících používají krémy s ochranným filtrem proti účinkům slunce. Ty totiž zabraňují jeho produkci v kůži, čímž vzniká nedostatek u spotřebitelů těchto výživových doplňků. Dále všichni, kteří ho nepřijímáme dostatek přirozenou cestou ve formě stravy, lze zařadit pravidelnou konzumací mořských ryb (sleď, makrela, losos, sardinky, tuňák) alespoň dvakrát do týdne. Předejdeme tak nejen osteoporóze, ale i rakovině, cukrovce, onemocnění ledvin, depresi, obezitě, srdečním nemocem a dalším zdravotním problémům.
4. Pokud nám jde více o antioxidační anebo detoxikační účinek, vybereme si takový výrobek, který obsahuje antioxidační komplex vit. A/beta-karoten, C, E, flavonoidy), při kterém se množství těchto vitamínů pohybuje na plné doporučené denní dávce. V této souvislosti je velmi vhodným výživovým doplňkem Detox Vital.

Proč užívat Detox Vital?

Toxiny nacházející se v organismu spotřebují životně důležité vitamíny a minerální látky, což může vést k oslabení obranyschopnosti organismu vůči onemocněním. Těžké kovy a jiné toxické látky produkují v organismu volné radikály, které ohrožují imunitní systém. Volné radikály jsou v organismu rychle se množící molekuly, které napadají a poškozují buněčnou membránu a tkáně. Znečištění, toxiny, chemikálie, nezdravé stravování, kouření a stres – to všechno přispívá ke vzniku volných radikálů. Na vychytávání volných radikálů je velmi důležité denně se zásobit a doplňovat náš organismus přiměřeným množstvím silných antioxidantů.

Detox Vital:

• je účinná směs všech důležitých vitamínů a minerálních látek (s výjimkou železa), které se důsledně spojují s enzymy, aminokyselinami a zelenou rostlinnou výživou pro získání maximálního účinku,
• pomáhá zásobovat organismus důležitými živinami, aby imunitní systém mohl správně fungovat,
• zabezpečuje správný účinek důležitých vitamínů, minerálních látek, enzymů, aminokyselin a dalších životně důležitých živin.

Vitamín A, vitamín B1, vitamín B2, vitamín B3, vitamín B5, vitamín B6, vitamín B7, vitamín B9, vitamín B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín K.