Zánět střev může postihnout kohokoli – co s ním dělat?

Zánět střev může v příznivém případě odeznít během několika dnů, avšak pokud přejde do chronické formy, stává se mimořádně nepříjemným onemocněním, které výrazně snižuje kvalitu života pacienta. Příčinou mohou být nejen bakterie a viry, ale někdy i samotný životní styl.

Zánět střev (enteritida) nejčastěji vzniká po požití jídla nebo nápojů kontaminovaných bakteriemi či viry. Mikroorganismy vyvolávají zánět na sliznici trávicího traktu, což se projevuje celou řadou nepříjemných příznaků. V některých případech může zánět zasáhnout také žaludek (gastroenteritida) nebo tlusté střevo (kolitida). Výzkumy publikované ve studii o zánětlivých onemocněních střev ukazují, že enteritida často vede k poruchám elektrolytové a acidobazické rovnováhy v organismu. (1) Pacienti trpící zánětlivým onemocněním střev (IBD) bývají náchylní k rozvoji elektrolytových abnormalit, jako jsou hyponatrémie (porucha sodíkové rovnováhy), hypokalémie (nízká hladina draslíku v krvi) nebo hypomagnezémie (nedostatek hořčíku). Tyto nerovnováhy mohou významně ovlivnit průběh onemocnění i celkovou kvalitu života.

Typy zánětů střev

Existuje několik forem enteritidy. Mezi nejčastější patří:

• Virová nebo bakteriální (otrava jídlem)
• Způsobená radioterapií (záření poškozuje nejen nádorové, ale i zdravé buňky trávicího systému)
• Vyvolaná některými léky, zejména nesteroidními protizánětlivými přípravky
• Vyvolaná nadměrnou konzumací alkoholu
• Spojená s celiakií
• Autoimunitního původu (např. Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida)
• Související s divertikulitidou

Infekční forma patří mezi nejběžnější. Obvykle se objevuje po požití kontaminovaného jídla nebo vody či po přímém kontaktu s virem. Rizikové faktory zahrnují nedostatečnou hygienu, konzumaci nepasterizovaného mléka, syrového masa, vajec, mořských plodů a měkkýšů. Často se objevuje i při cestování do vzdálených zemí, kde zkoušíme nová jídla s neznámými ingrediencemi či kořením, nebo taková, která obsahují mikroorganismy, vůči nimž náš organismus nemá vybudovanou obranyschopnost.

Mezi bakterie způsobující zánět střev patří:

• Salmonella
• Escherichia coli (E. coli)
• Staphylococcus aureus
• Campylobacter jejuni
• Shigella
• Yersinia enterocolitica

Studie o zánětu střev a ulcerózní kolitidě (zánětlivém onemocnění tlustého střeva) potvrzuje, že se jedná o komplexní chorobu s dosud ne zcela objasněným původem. (2) Ačkoli se dříve předpokládalo, že vzniká především následkem dlouhodobého stresu a genetických predispozic, moderní výzkumy ukazují mnohem složitější obraz. Současné studie zdůrazňují významnou roli poruch imunity, změn ve složení střevního mikrobiomu a vlivu prostředí při vzniku i průběhu tohoto onemocnění. Vědci zjistili, že pacienti trpící ulcerózní kolitidou mají sníženou rozmanitost střevních bakterií a zároveň zvýšené množství určitých virů – především bakteriofágů. Tyto změny v mikrobiomu mohou vyústit v abnormální imunitní odpověď a přetrvávající zánět střevní sliznice.

Za poruchami imunitního systému často stojí narušení rovnováhy střevní mikroflóry, zejména výrazný úbytek probiotických bakterií. Tento stav bývá důsledkem nevhodné výživy. Je důležité upozornit, že pokud se ulcerózní kolitida již rozvine, nesprávná strava může dále zhoršovat její příznaky i celkový průběh. Porozumění těmto komplexním vztahům mezi mikrobiotou, imunitním systémem a výživou otevírá nové možnosti prevence i terapie ulcerózní kolitidy. Podtrhuje potřebu holistického přístupu k léčbě, který zahrnuje nejen farmakologickou terapii, ale také úpravu jídelníčku a životního stylu.

Studie o zánětu střev a Crohnově nemoci potvrzuje, že toto onemocnění může postihnout jakoukoli část trávicího traktu. Výzkum ukazuje, že se jedná o mimořádně odolný a hluboký, chronický zánět, který zasahuje nejen sliznici, ale celou tloušťku střevní stěny, často s pozdějším vznikem vředů. (3) Toto onemocnění se může současně projevit na více úsecích střeva a při vzplanutí se příznaky výrazně zhoršují. Mezi nejzávažnější komplikace Crohnovy choroby patří zúžení nebo úplné uzavření tlustého střeva v důsledku přetrvávajícího zánětu. Velmi časté jsou také perforace způsobené análními fistulemi, které mohou vést k závažnému krvácení.

Mezi příznaky enteritidy patří horečka, nevolnost, zvracení, ztráta chuti k jídlu, průjem a bolest břicha. V závažnějších případech se může objevit krev ve stolici. Příznaky ulcerózní kolitidy zahrnují křeče konečníku, krvácení z konečníku, náhlé nutkání na stolici, silné křeče v podbřišku, stolici s příměsí krve a hlenu, nevysvětlitelnou únavu, chronický průjem, rychlý úbytek hmotnosti, zvýšené noční pocení a opakující se návaly horka.

Crohnova nemoc je charakteristická chronickým, velmi řídkým průjmem provázeným křečovitou bolestí zpravidla v pravé dolní části břicha. Následkem průjmů a zánětu střevní sliznice dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, což vede k deficitům a rozvoji anémie. Imunitní systém bývá oslabený, pacient trpí únavou, nechutenstvím a častým průvodním jevem je horečka. Typické jsou i trhliny a abscesy v oblasti konečníku, méně často přetrvávající bolesti kloubů.

Jaké komplikace způsobuje zánět střev?

Zánět střev může vést k dehydrataci, která ohrožuje ledviny, močové cesty a srdce, zejména u kojenců, malých dětí, seniorů a osob s chronickými onemocněními. Dehydratace způsobená zvracením a průjmem je komplikace, jež může vyústit v poruchy funkce ledvin, močového traktu a srdce. Obzvlášť riziková je pro kojence, malé děti, starší osoby a pacienty s chronickými chorobami.

Příznaky dehydratace mohou zahrnovat:

• Nadměrnou žízeň
• Tmavou moč
• Únavu
• Slabost
• Letargii
• Závratě
• Zapuštěné oči
• Sucho v ústech

Pro osoby trpící enteritidou je nezbytné pít dostatek tekutin, aby předešly dehydrataci.

Kdy navštívit lékaře?

Virová enteritida zpravidla odezní během několika dnů. Pokud však příznaky zánětu střev přetrvávají déle než tři až čtyři dny, nebo je podezření na bakteriální původ, je nutné vyhledat lékaře. Stejně postupujte, pokud zaznamenáte krev ve stolici nebo jakýkoli z výše uvedených příznaků dehydratace. Nejtěžší případy bývají zpravidla způsobeny bakteriální infekcí a mohou vyžadovat farmakoterapii nebo hospitalizaci.

Prevence zánětu střev

Existuje řada tipů, jak předcházet alimentárním nákazám a enteritidě, zejména důsledným dodržováním hygienických pravidel:

• Myjte si ruce nejen po použití toalety, ale také po cestování a před přípravou jídla.
• Používejte dezinfekční gely nebo jednorázové ubrousky, pokud není k dispozici tekoucí voda.
• Nepijte vodu z nejistých zdrojů a při cestování zvažte filtrovací láhev.
• Kuchyňské plochy a nástroje pravidelně dezinfikujte a udržujte v čistotě.
• Syrové potraviny (zejména maso, ryby, vejce) uchovávejte odděleně a při správné teplotě.
• Dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu pokrmů, zejména masa, ryb a vajec.
• Vyhněte se syrovým pokrmům a rizikovým potravinám (tatarák, syrové ústřice, mušle).
• Ovoce a zeleninu důkladně omyjte, na cestách zvažte použití bezpečné pitné vody k oplachu.
• Při cestování volte prověřená stravovací zařízení a vyhněte se pouličnímu jídlu v rizikových oblastech.
• Nekonzumujte prošlé či podezřelé potraviny a vždy dodržujte zásady křížové kontaminace (syrové vs. hotové).

Léčba zánětu střev

Akutní zánět střev zpravidla nezpůsobuje závažné komplikace a potíže během několika dnů odezní, nezbytná je však adekvátní rehydratace. V těžších případech se tekutiny podávají intravenózně v nemocničním prostředí; při bakteriální infekci může lékař předepsat antibiotika.

Při chronickém (idúlním) zánětu střev se kromě farmakoterapie doporučují výrazné změny životního stylu. Ačkoli se Crohnova nemoc neváže primárně na špatné stravovací návyky, vhodně nastavená dieta může stav pacienta významně zlepšit. Je vhodné vynechat rafinovanou mouku a další vysoce průmyslově zpracované potraviny s nadbytkem cukru a aditiv. Strava s vysokým obsahem živočišných bílkovin a tuků je spojována s rizikem vzniku Crohnovy nemoci, proto je vhodné upřednostňovat potraviny s obsahem rostlinných bílkovin.

Při ulcerózní kolitidě je vhodné vyhýbat se nápojům s obsahem alkoholu a kofeinu, kouření a také tučným, pálivým a silně kořeněným jídlům, protože výrazně dráždí poškozenou sliznici.

Aby se předešlo dehydrataci při průjmu, je třeba pít co nejvíce čisté, nesycené vody, přibližně 2–2,5 litru denně. Dále se doporučuje dbát na příjem esenciálních mastných kyselin omega‑3 a omega‑6, například formou rybích olejů.

U obou onemocnění je velmi důležité posílení imunitního systému, jelikož jde o základ zvládání a tlumení zánětu. Za vhodnou podporu se považuje zvýšení příjmu probiotických bakteriálních kmenů, které pomáhají obnovit rovnováhu střevní mikroflóry.

Je to důležité proto, že když ve střevní mikroflóře převládnou škodlivé mikroorganismy (viry, patogenní bakterie a kvasinky), imunita se rychle oslabuje – 70–80% imunitních buněk se nachází právě v tlustém střevě a jejich činnost je přímo ovlivněna stavem mikroflóry.

Pacienti podstupující radioterapii mohou potřebovat úpravu ozařovacího režimu nebo jeho přerušení; při závažném poškození střev může být nutný chirurgický zákrok.

Vedecké zdroje:
1. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3959504/
2. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6684508/
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK436021