Funkce jater, jejich onemocnění a regenerace

Funkce jater jsou mimořádně rozmanité – tento orgán vykonává přibližně 500 různých úloh. (1) Kromě toho, že jako součást trávicího systému detoxikuje organismus, syntetizuje bílkoviny a vytváří sloučeniny podporující trávení potravy, plní také řadu dalších životně důležitých funkcí. Například buňky jaterních kapilár pohlcují bakterie a další mikroorganismy.

Játra jsou nepostradatelným orgánem lidského těla. Sehrávají klíčovou roli v široké škále fyziologických procesů – podílejí se na látkové výměně (metabolismu), imunitě, trávení, detoxikaci a na ukládání vitaminů i energie. Jsou v úzkém kontaktu s endokrinním a trávicím systémem, a proto může selhávání jaterních funkcí vést k celé řadě negativních důsledků.

První příznaky nedostatečné funkce jater

Uvedené příznaky mohou signalizovat poruchu funkce jater. Pokud se některý z nich objeví přetrvávajícně nebo ve větší intenzitě, je vhodné vyhledat lékaře, protože může jít o projev závažnějšího onemocnění.

• Žluté zbarvení kůže a očního bělma (žloutenka)
• Bolest a otok břicha
• Otoky nohou a kotníků
• Svědění kůže
• Tmavě zbarvená moč
• Světlá stolice
• Chronická únava
• Nevolnost nebo zvracení
• Ztráta chuti k jídlu
• Snadná tvorba modřin

Příznaky se mohou kombinovat a jejich závažnost se liší podle příčiny. Včasná diagnostika a úprava životosprávy mohou významně přispět k ochraně jaterních funkcí.

Stavba a funkce jater

Játra (hepar) jsou největším pevným orgánem a zároveň největší žlázou lidského těla; u dospělého člověka obvykle váží přibližně 1,5 kg a jsou jedinečná výraznou schopností regenerace. Kromě detoxikace organismu, syntézy bílkovin a tvorby sloučenin podporujících trávení plní i řadu dalších životně důležitých funkcí, včetně metabolismu živin, ukládání vitaminů a energie a imunologického dohledu; buňky jaterních sinusoid (Kupfferovy buňky) pohlcují bakterie a další mikroorganismy.

➤ Anatomie jater

Játra jsou uložena v pravém horním kvadrantu břišní dutiny bezprostředně pod bránicí a představují zhruba 2% tělesné hmotnosti dospělého. Mají přibližně kuželovitý tvar, hnědočervenou barvu a pevnou konzistenci; tvoří je pravý a levý lalok, přičemž pravý je výrazně větší. Vnitřní stavbu tvoří jaterní lalůčky o průměru 1–2 mm, které připomínají mnohohranné hranoly. Povrch jater kryje peritoneum a nachází se na něm několik peritoneálních vazů. Z dolní plochy v oblasti jaterní brány (porta hepatis) probíhá jaterně‑žaludeční vaz (ligamentum hepatogastricum) k malé křivině žaludku a jaterně‑dvanáctníkový vaz (ligamentum hepatoduodenale) k počáteční části dvanáctníku. Horní plocha přiléhající k bránici je vyklenutá, na dolní ploše jsou patrné otisky sousedních orgánů. Celý orgán je obalen vazivovým pouzdrem (Glissonovo pouzdro), zatímco vnitřní opěrný rámec tvoří retikulární vlákna.

Hepatocyty jsou velké a uspořádané do dvouřadých trámců. Podél jejich okrajů a mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy (kapiláry). Na styčných plochách hepatocytů se vytvářejí jemné rýhy, které se vzájemně spojují a tvoří velmi tenké žlučové kapiláry (canaliculi biliferi); ty ústí do intrahepatálních žlučovodů. Žluč produkovaná hepatocyty odtéká těmito kapilárami do žlučových cest.

Jaterní tepna, vrátnicová žíla (vena portae) a žlučové cesty se uvnitř jater větví společně a mají obdobný průběh; jejich interlobulární větve pronikají až do vlastních lalůčků a vytvářejí typické portobiliární triády.

Žlučník leží na dolní ploše jater. Žluč neprodukuje, nýbrž ji shromažďuje a koncentruje; následně je při trávení tuků vypuzována do tenkého střeva, kde žlučové kyseliny emulgují lipidy a usnadňují jejich štěpení.

➤ Funkce jater

Játra mají mimořádně rozmanité a rozsáhlé úkoly. Jde o orgán, ve kterém se neutralizují některé toxické látky, například vedlejší produkty metabolismu. Podílejí se na celé řadě fyziologických procesů – nejdůležitější z nich jsou:

• Hepatocyty syntetizují glykogen, složitý sacharid sloužící jako zásobní zdroj energie.

• Regulují srážlivost krve, tedy tvorbu krevních sraženin.

• Podílejí se na metabolismu hormonů štítné žlázy (např. přeměna tyroxinu na aktivní trijodtyronin).

• Ukládají pro zdraví důležité vitaminy A, D, E, K a B12 a také měď; železo ukládají ve formě feritinu pro potřeby krvetvorby.

• Produkují albumin, bílkovinu, která přenáší aminokyseliny, metabolity, bilirubin, volné mastné kyseliny, hormony a léky; zároveň slouží jako zásobárna aminokyselin.

• Vyrábějí angiotenzinogen, hormon podílející se na regulaci krevního tlaku v rámci renin‑angiotenzin‑aldosteronového systému.

• Neutralizují významnou část toxinů a mikroorganismů, které se do těla dostanou, a podílejí se na čištění krve.

• Zajišťují metabolismus a syntézu sacharidů, lipidů a bílkovin, tedy základních živin potřebných pro fungování organismu.

• Dále zpracovávají živiny vstřebané ze střeva a zajišťují jejich využití v těle.

• Produkují cholesterol, který je mimo jiné nezbytný pro tvorbu žluči potřebné k trávení; žluč je zároveň nutná pro vstřebávání vitaminu K.

• Tvoří koagulační faktory (faktory srážení krve) potřebné k zastavení krvácení.

• Ukládají glykogen, z něhož může tělo v případě potřeby uvolnit energii.

Pokud játra nefungují správně, ovlivňuje to i stav dalších orgánů, jako jsou mozek, ledviny a dokonce i struktura kostí. Játra jako největší pevný orgán plní více než 500 životně důležitých funkcí včetně odstraňování toxinů z krve, regulace hladiny cukru, tvorby žluči, skladování vitaminů a minerálů a podpory imunitního systému. (2)

Čím játrům škodíme?

Funkce jater se může zhoršit z různých příčin. Přestože mají játra pozoruhodnou schopnost regenerace, neznamená to, že je lze bez následků dlouhodobě poškozovat. Mezi látkami škodlivými pro játra zaujímá významné místo alkohol, který ve vysokých dávkách poškozuje jaterní buňky, brání jejich obnově a při rozsáhlém postižení může vést až k odumírání jaterní tkáně.

Významný podíl na jaterní zátěži mají také některé potraviny a stravovací návyky. Často konzumované průmyslově zpracované výrobky s přidanými aditivy, stejně jako nadbytek sladkých a tučných jídel, játrům neprospívají. Příliš mnoho cukru se v játrech ukládá a narušuje činnost trávicích enzymů, které játra produkují. Podobně i nadměrný příjem soli snižuje schopnost cév zadržovat tekutinu; ta pak přestupuje do tkání a vznikají otoky (edémy).

• Alkohol: ve vyšších dávkách poškozuje hepatocyty, zpomaluje jejich obnovu a může vést k nekróze jaterní tkáně.
• Průmyslově zpracované potraviny a aditiva: zvyšují toxickou zátěž jater.
• Nadměrný příjem cukru: podporuje ukládání tuku v játrech a narušuje činnost trávicích enzymů.
• Nadměrný příjem soli: snižuje schopnost cév zadržovat tekutiny a přispívá k otokům.
• Sladká a tučná jídla: dlouhodobě zatěžují metabolismus tuků a játra.

Játra jsou sice velmi přizpůsobivý orgán se schopností regenerace, avšak dlouhodobé a nadměrné pití alkoholu tuto schopnost výrazně oslabuje a může vést k závažnému, trvalému poškození.

Úspěšnost léčby závisí na typu cirhózy a na tom, zda pacient zanechá pití. U těžké alkoholové cirhózy přežívá přibližně 50% pacientů dva roky a asi 35% pět let; rozvoj komplikací, např. krvácení do trávicího traktu, prognózu dále zhoršuje. V lehčích případech může mít kauzální léčba (zaměřená na odstranění příčiny) pozitivní efekt; cílem je co nejdéle zachovat a podpořit funkci zbývající zdravé jaterní tkáně.

Onemocnění jater

Jaterní selhání nastává tehdy, když v důsledku náhlého nebo dlouhodobého závažného poškození významné části jaterní tkáně přestanou játra plnit své funkce. Pokud dojde k úplnému selhání činnosti jater, má stav většinou fatální průběh – není‑li neprodleně nebo v krátkém čase provedena transplantace jater.

K jaternímu selhání mohou vést zejména:

• Virové infekce, například hepatitida B nebo C
• Nedostatečná výživa
• Alkohol
• Autoimunitní onemocnění
• Otrava houbami
• Toxické chemické látky
• Ztukovatění jater (steatóza)
• Některé léky
• Zhoubné nádory jater
• Metabolická onemocnění (poruchy látkové výměny)

Existuje mnoho typů onemocnění jater:

• Infekce způsobené viry, například hepatitida A, B a C
• Onemocnění vyvolaná drogami, toxiny nebo nadměrnou konzumací alkoholu, jako je ztukovatění jater a cirhóza (jizvení tkáně)
• Rakovina jater
• Dědičná onemocnění, například hemochromatóza a Wilsonova choroba

Wilsonova choroba je porucha metabolismu mědi, při které játra nedokážou vylučovat přebytečnou měď žlučí; ta se proto v játrech hromadí. Při hemochromatóze se v játrech ukládá nadměrné množství železa, což může vést k jejich poškození.

Co je hepatitida?

Hepatitida je zánětlivé onemocnění jater. (3) Ve většině případů ji vyvolává virová infekce, existují však i jiné příčiny, mezi něž patří autoimunitní hepatitida a formy zánětu jater vznikající jako následek užívání některých léků, působení toxických látek nebo nadměrné konzumace alkoholu. Při autoimunitní hepatitidě vytváří imunitní systém protilátky namířené proti vlastní jaterní tkáni, což vede k jejímu poškození.

Chronická hepatitida (dlouhodobá forma onemocnění) se vyvíjí pozvolna a kvůli mírným či nespecifickým počátečním příznakům bývá její včasné rozpoznání obtížné. Průběh i prognóza závisejí na vyvolávající příčině a na rozsahu jaterního postižení; včasná diagnostika a odborné sledování jsou proto zásadní. Při podezření na hepatitidu je vhodné vyhledat lékaře, který zajistí potřebné krevní testy, případně další vyšetření a navrhne odpovídající léčebný postup.

Tipy pro prevenci hepatitidy

Kromě očkování patří mezi nejdůležitější způsoby ochrany důsledná hygiena – zejména v prevenci hepatitidy A, která se šíří potravinami nebo nápoji kontaminovanými stolicí infikované osoby.

Při cestování do rozvojových zemí dodržujte následující doporučení:

• Nepijte vodu z kohoutku – pouze balenou.
• Vyhýbejte se syrovým mušlím a neomytému či neoloupanému syrovému ovoci a zelenině.

Hepatitidě B, C a D, které se přenášejí infikovanou krví nebo tělními tekutinami, lze předcházet takto:

• Nesdílejte jehly pro intravenózní aplikaci drog (ideálně drogy vůbec neužívat).
• Nepoužívejte cizí žiletky ani zubní kartáčky.
• Vyhýbejte se kontaktu s cizí krví.

Hepatitida B a C se mohou přenášet i pohlavním stykem nebo jinými intimními kontakty. Používání kondomu patří mezi nejúčinnější preventivní opatření. Nejlepší ochranou před hepatitidou B je očkování. Proti hepatitidě C zatím neexistuje vakcína

Jaké laboratorní vyšetření zhodnotí stav jater?

Hodnocení jaterních enzymů pomáhá určit zdravotní stav jater. Testy ALT a AST měří enzymy, které játra uvolňují v reakci na poškození nebo onemocnění. Vyšetření albuminu odráží schopnost jater tento bílkovinný typ syntetizovat. Test bilirubinu ukazuje, kolik bilirubinu dokážou játra zpracovat a vyloučit. ALP (alkalická fosfatáza) se používá k posouzení stavu jater a žlučových cest.

Čo treba vedieť o rakovine pečene?

V játrech se může vyvinout více typů nádorů. Nejběžnějším typem rakoviny jater je hepatocelulární karcinom (nádor vycházející z jaterních buněk). Další typy, jako je intrahepatální cholangiokarcinom (nádor žlučových cest v játrech) a hepatoblastom (vzácný nádor zejména u dětí), se vyskytují výrazně méně často.

Většina lidí v raných stadiích primární rakoviny jater (nádor vznikající přímo v játrech) nemá žádné příznaky. Když se příznaky objeví, mohou zahrnovat:

• Úbytek hmotnosti
• Ztrátu chuti k jídlu
• Bolest v horní části břicha
• Nevolnost a zvracení
• Celkovou slabost a únavu
• Nadměrné nadýmání nebo zvětšení břicha
• Žluté zbarvení kůže a očního bělma (žloutenku)
• Světlou, „křídovou“ stolici

Někdy je příčina rakoviny jater známá – například u chronických virových hepatitid. Jindy se onemocnění objeví u lidí bez známé jaterní choroby a bez zjevného důvodu.

Rizikové faktory primární rakoviny jater

• Infekce virem hepatitidy B (HBV) nebo hepatitidy C (HCV)
• Cirhóza jater (postupující a nevratné onemocnění vedoucí ke zjizvení jaterní tkáně)
• Některá dědičná onemocnění jater (např. hemochromatóza – porucha metabolismu železa, nebo Wilsonova choroba – porucha metabolismu mědi)
• Cukrovka
• Nealkoholové ztukovatění jater (hromadění tuku v játrech bez souvislosti s alkoholem)
• Expozice aflatoxinům (toxické látky produkované plísněmi)
• Nadměrná konzumace alkoholu

Screening rakoviny jater

Není prokázáno, že screening (cílené vyhledávání rakoviny jater) snižuje úmrtnost na toto onemocnění. U pacientů s hepatitidou B nebo C a cirhózou jater však může být screening na místě. Obvykle zahrnuje krevní testy a ultrazvukové vyšetření břicha.

Bez funkčních jater nelze žít; pokud však část jaterní tkáně zůstává životaschopná, může organismus nadále fungovat. U nemocných se známým jaterním onemocněním, kteří vyžadují transplantaci, lze zvažovat i transplantaci jater od žijícího dárce.

Lze žít bez jater?

Dlouhodobě žít bez plně funkčních jater nelze; játra jsou nezbytný orgán, který zajišťuje stovky životně důležitých funkcí. Pokud však část jaterní tkáně zůstává životaschopná, organismus může přežít a zbylá tkáň má schopnost částečné regenerace. U pacientů s pokročilým onemocněním jater je standardním řešením transplantace jater. V některých situacích se zvažuje transplantace od žijícího dárce, kdy dárce poskytne část svých jater; obě části následně obvykle dorůstají a funkčně se obnovují. Indikace k výkonu, výběr dárce i příjemce a pooperační péče (včetně imunosuprese) vyžadují posouzení specializovaným transplantačním centrem. Včasná diagnostika a léčba příčiny poškození jater může oddálit potřebu transplantace; zásadní je úplná abstinence alkoholu, očkování proti hepatitidě A a B dle doporučení, racionální užívání léků a úprava životosprávy.

Co podporuje regeneraci jater?

Játra mají pozoruhodnou schopnost obnovy, ale regeneraci lze podpořit racionální stravou a životosprávou; přehledně o tom pojednává i studie „Therapeutic strategies to enhance liver regeneration“. Vybrané potraviny a byliny mohou při pravidelném, vyváženém příjmu napomáhat jaterním funkcím a některým detoxikačním drahám.

• Cholin (např. ve vaječném žloutku) může podporovat metabolické procesy v játrech a napomáhat jejich správné funkci.

• Červená řepa obsahuje betalainy, které mohou přispívat k ochraně jater před oxidačním stresem a nízkoúrovňovým zánětem.

• Zelenina z čeledi brukvovitých (brokolice, kapusta, květák, růžičková kapusta) a cibule obsahují látky (např. glukosinoláty), jež mohou podpořit aktivitu jaterních enzymů.

• Vitaminy skupiny B, zejména B3 a B12, se podílejí na energetickém metabolismu a mohou nepřímo podpořit zdraví jater.

• Ryby poskytují taurin a polynenasycené mastné kyseliny (omega‑3), důležité pro membránový a lipidový metabolismus jater.

• Strava bohatá na olivový olej může souviset se sníženým ukládáním triglyceridů v játrech a příznivým profilem lipidů.

• Káva může mít potenciální protektivní účinek, ale zjištění jsou převážně observační a vyžadují další výzkum; vhodná je umírněná konzumace.

• Zelený čaj je zdrojem polyfenolů; některé analýzy naznačují souvislost mezi častým příjmem a nižším rizikem jaterních onemocnění, nejde však o doporučení k nadměrné konzumaci.

• Artyčok může přispívat ke snížení cholesterolu a podpoře žlučových funkcí, čímž nepřímo prospívá játrům.

• Česnek je zdrojem selenu a sirných sloučenin; může napomáhat aktivaci jaterních enzymů a antioxidační ochraně.

• Citrusové plody (grapefruit, pomeranč, limeta, citron) dodávají vitamin C a flavonoidy, které mohou podporovat antioxidační kapacitu a metabolické procesy jater.

Jedním z nejúčinnějších kroků pro podporu regenerace je omezení až vyloučení alkoholu a současně udržování zdravé tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a kvalitní spánek.

U existujícího jaterního onemocnění je nezbytná konzultace s lékařem; uvedené potraviny a návyky nejsou léčbou, ale mohou tvořit součást podpůrného režimu v rámci vyvážené stravy a životního stylu.

Další tipy na podporu regenerace jater

Některé byliny na játra mohou být při regeneraci nejen užitečné, ale i velmi důležité. Jejich rozumné zařazení do vyvážené stravy a režimu může napomáhat jaterním funkcím a podpořit přirozené regenerační procesy.

• Ostropestřec mariánský
• Pískavice řecké seno
• Šťovík koňský
• Kořen pampelišky
• Lékořice lysá
• Benedikt lékařský
• Čekanka obecná
• Máta peprná
• Zlatobýl (zlatobýl obecný)

Léčivé houby – lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum, známá také jako reishi) a shiitake – sice nepatří mezi byliny, ale často se uvádějí jako užitečné při péči o játra. Shiitake může pomáhat snižovat zátěž těžkými kovy a podporovat detoxikační procesy; lesklokorka je bohatá na antioxidanty, má protizánětlivé účinky a může pomáhat udržovat fyziologické hladiny jaterních enzymů.

Podpora střevní mikroflóry – přípravky s kmeny Lactobacillus plantarum a Bifidobacterium bifidum mohou urychlit obnovu jaterních funkcí při poškození souvisejícím s alkoholem; probiotika s těmito kmeny mohou přispívat k očistě a regeneraci jater v rámci komplexní životosprávy.

Zaměření na játra může zároveň ulevit při obtížích, jako je zácpa (například i v souvislosti s parazity), nadýmání či jiné trávicí potíže – vždy však s ohledem na primární příčinu a po zvážení vhodné diagnostiky a léčby.

Čomu sa vyhýbať?

S ohledem na regenerační schopnost jater existuje šance na zlepšení, zpravidla však pouze při lehčím poškození. Základem je v první řadě změna životního stylu, zásadní úprava jídelníčku a pravidelná fyzická aktivita.

Kromě alkoholu se nedoporučují – a vhodné je zcela se vyhnout – následujícím potravinám a látkám:

• Hotová jídla a polotovary
• Mastná a vysoce tučná jídla
• Bílá mouka a bílý cukr
• Nadměrné množství soli
• Volně prodejné léky (pouze výjimečně a krátkodobě, je‑li to skutečně nezbytné)

Pokud tato opatření nepřinesou úlevu, je na místě vyhledat odborníka a probrat jiný léčebný postup, případně nastavit správné užívání léků předepsaných specialistou.

Vědecké zdroje:
1. https://www.medicinenet.com/liver_anatomy_and_function/article.htm
2. https://columbiasurgery.org/liver/liver-and-its-functions
3. https://www.webmd.com/hepatitis/ss/slideshow-hepatitis-overview
4. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10625346/