Průjem: běžný příznak, který může mít vážné příčiny

Co je to průjem?

Průjem bezpochyby patří mezi ta onemocnění, s nimiž má téměř každý z nás osobní zkušenost, protože se objevuje poměrně často. Většina lidí ho vnímá pouze jako zdroj nepříjemných překvapení, ale je dobré vědět, že může být i příznakem závažnějšího zdravotního problému – proto bychom ho neměli brát na lehkou váhu. Je užitečné vědět, kdy jde o běžný, přechodný stav a kdy může signalizovat něco vážnějšího.

O průjmu hovoříme tehdy, když je stolice několikrát denně řídká až vodnatá. Za „normálních okolností“ se tento stav objevuje u většiny lidí pouze několikrát do roka.

Podle délky trvání rozlišujeme několik typů průjmu:

● Akutní: Trvá 0 až 14 dní a nejčastější příčinou bývá virová infekce.

● Perzistující (přetrvávající): Trvá od 2 týdnů do 1 měsíce. Může představovat počáteční fázi chronického průjmu. Často je způsoben infekcí, která se stává perzistentní, nebo přítomností parazita.

● Chronický: Přetrvává déle než jeden měsíc. V takovém případě už existuje silné podezření, že za ním stojí závažnější onemocnění.

Co způsobuje průjem?

Průjem se může objevit v důsledku celé řady onemocnění. (1) Ve většině případů je vyvolán infekcí – především infekcí trávicího traktu.

Takovými infekcemi mohou být například:

● E. coli (Escherichia coli) – bakterie běžně se vyskytující ve střevě, některé její kmeny však mohou způsobit onemocnění,
● Salmonela (bakterie způsobující salmonelózu),
● norovirus,
● ale také koronavirus a další viry či bakterie.

Tyto patogeny se do organismu obvykle dostávají prostřednictvím kontaminované potravy nebo kontaktu s nakaženou osobou. Stejným způsobem se také šíří dál – zejména skrze jídlo a fyzický kontakt.

Pokud nás tedy některý z těchto původců zasáhne, je lepší odložit kulinářské experimenty – připravené jídlo by nemuselo v našich hostech zůstat příliš dlouho.

Časté řídké vyprazdňování může mít ale i jinou příčinu než infekční onemocnění – příčinou může být i chirurgický zákrok, zejména v oblasti trávicího systému, který ovlivňuje zpracování a vstřebávání potravy.

Protože průjem představuje symptom, nikoli samostatné onemocnění, je při jeho déletrvajícím nebo opakovaném výskytu vhodné podstoupit komplexní lékařské vyšetření. Tento stav totiž může být jen „špičkou ledovce“ a za nepříjemnými projevy se může skrývat závažnější diagnóza.

Možné příčiny

Kromě infekcí může průjem vyvolat také:

● Hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy),
● syndrom dráždivého tračníku (irritabilní kolon),
● divertikulitida (zánět divertiklů – výběžků střevní stěny),
● chronická zánětlivá onemocnění střev, jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba.

Z těchto důvodů by se průjem rozhodně neměl podceňovat.

Vedle virových a organických příčin může být průjem i následkem stravy nebo způsobu života. Spouštěčem bývá například:

● potravinová alergie nebo intolerance,
● konzumace alkoholu,
● užívání antibiotik,
● psychologické faktory – úzkost, stresový životní styl či dlouhodobé napětí, které se v menší či větší míře týká téměř každého z nás.

Možná nebezpečí průjmu

Většina z nás považuje za největší nebezpečí průjmu situace, kdy nás zastihne v autobuse nebo kvůli němu dorazíme pozdě do práce, protože se zkrátka nemůžeme odlepit od toalety. Ačkoli jsou podobné situace bezpochyby nepříjemné, skutečné riziko průjmu je mnohem méně zřejmé – a často i podceňované.

Protože spolu s řídkou stolicí odchází z těla velké množství vody, může se organismus velmi rychle dostat do stavu dehydratace. Tento proces probíhá nenápadně, ale má vážné důsledky: tělo ztrácí nejen tekutiny, ale i elektrolyty – minerální látky, bez nichž nemůže správně fungovat.

Jedním z raných varovných příznaků bývá bolest hlavy, která signalizuje pokles objemu tekutin v těle a zhoršené prokrvení mozku. Pokud se přidají další symptomy, jako únava, suché sliznice, snížené močení nebo závratě, může jít již o závažnou dehydrataci, která vyžaduje okamžitou pozornost.

Zvlášť vysoké riziko představuje dehydratace pro kojence a malé děti. Ti nejenže nedokážou tekutiny sami doplnit, ale neumí ani spolehlivě signalizovat žízeň nebo zhoršení stavu. Bohužel jsou známy i případy, kdy neléčená dehydratace u dětí skončila tragicky.

Dehydratace výrazně ovlivňuje i dospělé – zapříčiňuje pokles krevního tlaku, zahuštění krve, poruchy srdečního rytmu, slabost, ztrátu koncentrace a v extrémních případech i kolapsový stav.
Rizikovou skupinou jsou také senioři, pacienti s chronickými onemocněními a osoby užívající diuretika nebo antibiotika, které mohou ztráty tekutin ještě zesilovat.

Při průjmu je proto zcela zásadní hlídat příjem tekutin a minerálů – nejlépe pomocí rehydratačních roztoků, které obsahují správný poměr vody, sodíku, draslíku a glukózy. Vyhnout by se měli nadměrné konzumaci čisté vody bez minerálů, která může stav ještě zhoršit.

Prevence průjmu

I když nemusí být jisté, že náš průjem má infekční původ, pokud nechceme, aby se nákaza rozšířila na další osoby v našem okolí, je velmi důležité dodržovat několik základních pravidel prevence:

● Důkladné mytí rukou: Po roce 2020 to mnozí z nás dělají téměř automaticky, ale nelze dostatečně zdůraznit, že mytí rukou mýdlem po použití toalety není jen základem základní hygieny, ale je nezbytnou zbraní proti téměř všem infekčním onemocněním.

● Zůstaňte doma: Pokud vás postihne průjem, nechte ho proběhnout a zůstaňte doma. Je vhodné vyhýbat se pracovnímu prostředí, škole, setkáním s přáteli či návštěvám posilovny alespoň 48 hodin, aby se minimalizovalo riziko šíření nemoci.

● Častější úklid: Povrchy jako vodovodní baterie, sprchy a toalety by měly být často čistěny a dezinfikovány, ideálně jednorázovými utěrkami a dezinfekčními prostředky. Tyto plochy se totiž často dotýká mnoho lidí, a proto představují ideální prostředí pro přenos bakterií a virů.

Dodržování těchto zásad může výrazně snížit riziko onemocnění a šíření infekce.

Léčba průjmu

Způsob léčby závisí na závažnosti příznaků. V některých případech lze užívat léky obsahující bismut, které mají protizánětlivé a dezinfekční účinky na sliznici trávicího traktu. Pokud se však ve stolici objeví krev, rozhodně by se žádné volně prodejné přípravky neměly užívat. V takové situaci je vhodné zvolit alternativní řešení a vždy vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Internista nebo gastroenterolog může stanovit přesnou diagnózu a doporučit nejvhodnější formu léčby.

Rehydratace

S průjmem často souvisí dehydratace, kterou lze nejjednodušeji léčit doplňováním tekutin. (2)
Nedoporučuje se konzumace slazených nápojů, protože vysoký obsah glukózy může vázat vodu ve střevě a problém ještě zhoršit. U osob do 60 let je ideální čistá voda, zatímco u starších pacientů se doporučuje sáhnout po speciálních rehydratačních roztocích nebo nápojích. V závažnějších případech, zejména u kojenců a seniorů, může být nutná intravenózní (žilní) hydratace, která umožní rychlé obnovení tekutin a elektrolytové rovnováhy.

Dietní opatření

Důležitou součástí léčby a zároveň prevence je i vhodně sestavený jídelníček. Pokud víme, že náš organismus citlivě reaguje na určité potraviny, měli bychom se jim vyhýbat. Strava bohatá na vlákninu pomáhá upravit vyprazdňování, protože vláknina hraje klíčovou roli přitvorbě a formování stolice. Vhodné jsou lehce stravitelné potraviny, vyšší příjem tekutin a omezení těžkých, tučných a kořeněných jídel.

Podpora střevní mikroflóry

Pokud užíváme antibiotika, je vhodné současně zařadit i probiotika. Antibiotika totiž vedle škodlivých mikroorganismů ničí i prospěšné bakterie přirozeně žijící ve střevní mikroflóře. Nedostatek těchto mikroorganismů může narušit trávení a odrazí se i na konzistenci stolice. Probiotika pomáhají obnovit rovnováhu střevní mikrobioty, čímž podporují zdravé trávení i správné formování stolice.

Několik přírodních tipů proti průjmu

Ať už se jedná o virový původ průjmu nebo jiný faktor, pokud nechceme okamžitě sahat po lécích, může pomoci několik potravin: (3)

● Ovsená kaše
● Banány a jablka
● Kysané zelí
● Vařené brambory

Kysané zelí a podobné potraviny působí jako přirozená probiotika, která pomáhají obnovit střevní mikroflóru. Vařené brambory jsou lehce stravitelné i během průjmu a obsahují vhodné množství sacharidů potřebných tělu. Ovesné vločky, banány i jablka jsou vynikajícími zdroji vlákniny, která může rychle pomoci upravit konzistenci stolice.

Naopak některým potravinám je lepší se vyhnout:

● Například některé druhy ořechů mohou vyvolat alergickou reakci, při níž tělo produkuje histamin. Zvýšená hladina histaminu může způsobit zánět střev.

● Vyhýbat bychom se měli také mastným a kořeněným jídlům, které zatěžují trávení. Je vhodné je dočasně nahradit ovocem a zeleninou. Pozor ale, ne všechno ovoce a zelenina je vhodná – je lepší vynechat švestky, které mají mírný projímavý účinek, dále fazole, brokolici, květák, broskve a hrušky.

● Dočasně se doporučuje vynechat i mléčné výrobky, protože během průjmu může být snížená hladina enzymu laktázy, což ztěžuje trávení mléčných produktů.

● Cukr je dnes považován skoro za veřejného nepřítele, a někteří proto volí potraviny a nápoje se sladidly. Některá umělá sladidla mají projímavý efekt, proto je lepší se vyhnout žvýkačkám bez cukru, dietním sladkostem nebo nealkoholickým nápojům s nulovým obsahem cukru.

Tyto přirozené tipy často pomáhají při mírných formách průjmu a podporují rychlou regeneraci střevní sliznice a mikroflóry.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud jsme vyzkoušeli jednodušší a lehčí dietu, ale stav se nezlepšil a průjem přetrvává, měli bychom se určitě poradit s lékařem. Průjem se na první pohled může zdát jako banální problém, ale může být také příznakem závažnějšího onemocnění, proto by neměl být podceňován.

Pokud má průjem dítě, zvlášť kojence, nikdy tuto situaci nepodceňujme a vyhledejme odbornou lékařskou pomoc. Dehydratace vlivem průjmu může být velmi nebezpečná a i když ji lze relativně snadno léčit, neléčená může mít fatální následky.

Pokud je stolice tmavá nebo obsahuje jasně červenou krev, neprodleně vyhledejme lékaře, protože to může signalizovat závažnější onemocnění, které lze účinně léčit jen při včasné diagnostice.

V případě, že průjem přetrvává déle než 2 týdny (stane se perzistentním), neměli bychom návštěvu lékaře odkládat – jde o jasný signál vážnějšího zdravotního stavu, který vyžaduje odborné vyšetření a léčbu.

Vedecké zdroje:
1. https://www.healthdirect.gov.au/diarrhoea#causes
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK555956/
3. https://www.healthline.com/health/digestive-health/most-effective-diarrhea-remedies