Obnovení zdravé střevní mikroflóry díky probiotikům a prebiotikům

Při diskusi o přirozených obranných mechanismech lidského těla proti nemocem a patogenům nás napadne především imunitní systém. Méně zřejmé však bývá, co přesně imunitní systém znamená a kde se v těle nachází, neboť nejde o jeden konkrétní orgán. Až 80% imunitního systému sídlí v tlustém střevě, jehož funkci zásadně ovlivňuje stav střevní mikroflóry. Proto je pro udržení zdraví mimořádně důležité dbát na obnovení střevní mikroflóry.

Poškozená střevní mikroflóra může být zdrojem mnoha zdravotních problémů. Je proto důležité ji obnovit co nejdříve – a právě zde nám mohou být účinnými spojenci probiotika a prebiotika.

Za normálních okolností tvoří vrstva bakterií přilehlých ke sliznici tlustého střeva jednotný ekosystém, představující silnou obrannou linii. Tvoří ji několik stovek bilionů mikroorganismů – zejména bakterií a hub –, jejichž celková hmotnost u dospělého člověka může dosáhnout až dvou kilogramů. Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature Biotechnology – Geny v lidském střevním mikrobiomu v červenci 2014, obsahuje genetický materiál těchto mikroorganismů téměř 10 milionů genů, což je pětsetkrát více než lidský genom. (1)

Rovnováha střevní mikroflóry je zajištěna tehdy, pokud podíl prospěšných mikroorganismů (zejména probiotických bakterií) dosahuje nejméně 60–80%. Jen tehdy dokáže střevní mikroflóra účinně čelit negativním účinkům škodlivých bakterií a hub, které proniknou do trávicího traktu a usídlí se tam. Obnovení střevní mikroflóry tedy zároveň posiluje ochranu před infekcemi.

Co je střevní mikroflóra?

Střevní flóra není orgánem, ale souborem mikroorganismů, které osídlují naše střeva až po narození. Střevní systém plodu je v této fázi života zcela sterilní. První bakterie pronikají do střev při průchodu porodními cestami matky. Následně se střevní flóra vyvíjí do zhruba třetího roku života zásluhou přijaté potravy – velmi důležitou úlohu zde hraje mateřské mléko. Vytváří se postupně a přibližně jedna třetina jejího složení je stejná u všech lidí.

Z vědeckého hlediska známe více než tisíc kmenů střevních bakterií – vědci z Vall d’Hebron Institute of Research (VHIR) nedávno popsali dalších 500 do té doby neznámých kmenů. Deset z nich patří mezi nejběžnější a vyskytuje se u každého člověka. Tento fakt má mimořádný význam, protože jejich pravidelný přísun je nezbytný pro posílení a regeneraci střevní mikroflóry.

Těchto deset nejběžnějších druhů probiotických bakterií obsahuje i přípravek Swiss Probiotix MAX.

Ochranná střevní mikroflóra

Pokud střevní mikroflóra nefunguje dostatečně, trpí celý organismus. Střevní mikroflóra hraje klíčovou roli v ochraně zdraví: posiluje imunitní systém – 80% imunity se nachází v tlustém střevě – pomáhá předcházet zánětlivým onemocněním a nádorovým změnám ve střevech. Upravuje trávení, zlepšuje vstřebávání živin i využití vápníku, hořčíku a železa, stejně jako metabolismus sacharidů. Z cukrů prospěšné mikroby ve střevní mikroflóře vytvářejí krátkořetězcové mastné kyseliny, které zásobují buňky tlustého střeva energií. Vitaminy B‑7 a B‑12 mají antioxidační vlastnosti, vitamin K napomáhá prevenci osteoporózy a prospěšné střevní bakterie se na těchto přeměnách podílejí. Nedostatek vitaminů souvisí s cukrovkou, mrtvicí, chudokrevností a některými autoimunitními onemocněními.

Kromě toho prospěšné střevní mikroorganismy produkcí máselné kyseliny podporují zdravé fungování střevního systému; kyselina máselná stimuluje množení buněk na vnitřním povrchu střev a poskytuje ochranu před škodlivými látkami.

Studie „Funkce střevní mikrobioty“ podrobně popisuje, jak rozmanité mikrobiomy v našich střevech ovlivňují zpracování sacharidů, bílkovin, polyfenolů, žlučových kyselin a vitaminů, čímž významně přispívají k našemu zdraví a metabolismu. (2)

Pro správné fungování organismu řadíme vitaminy B‑7, B‑12, K a další mezi zásadní. Ty se nacházejí v produktu Detox Vital®, který patří mezi nejkomplexnější posilovače imunitního systému.

Jemná rovnováha střevní flóry

Nevyvážená strava, škodlivé vlivy prostředí nebo léčba antibiotiky mohou zvýšit množství škodlivých mikroorganismů pronikajících do organismu. Jejich působení je přímočaré – snaží se přichytit na sliznici žaludku a střev, kde nejlépe získávají živiny. Uspějí‑li, rychle se množí a vytlačují prospěšné mikroby, což vede k narušení rovnováhy střevní mikroflóry. Vzniká dysbióza, která se nejčastěji projevuje zažívacími potížemi, problémy se stolicí, bolestmi břicha, podrážděností, pocitem nepohody a únavou.

☛ Pomoci může zvýšený příjem probiotik.

Pro obnovení rovnováhy je klíčové doplnit probiotické bakterie. Cílem je, aby podíl prospěšných mikroorganismů přesáhl 50%. Toho lze dosáhnout vhodně zvolenými probiotiky, která obsahují nejdůležitější kmeny.

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou probiotika živé mikroorganismy, které po vstupu do těla přispívají k udržení nebo obnovení zdraví. Mezi nejčastěji uváděné kmeny patří: Bifidobacterium lactis, Enterococcus faecium, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus paracasei, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus salivarius, Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium longum, Streptococcus thermophilus a Lactobacillus lactis – tyto kmeny se vyskytují až u 99% lidí a bývají součástí kvalitních přípravků pro podporu střevní flóry.

Proto je rozumné zvolit doplněk stravy, který tyto prospěšné bakterie skutečně obsahuje. V jinak zdravých probiotických potravinách, například v jogurtu s aktivní kulturou, je počet různých kmenů obvykle výrazně nižší.

Střevní mikroflóra a prebiotika

Aby probiotické bakterie dokázaly přežít, množit se a vytlačit ze střevní flóry škodlivé mikroorganismy, potřebují dostatek kvalitní výživy. K tomu slouží prebiotika (například beta‑glukan), která jsou výjimečná tím, že je lidský organismus – ani škodlivé bakterie – nedokáže rozložit. Nezničí je ani žaludeční kyselina, pro prospěšné bakterie jsou však životně důležitá.

Prémiová vláknina Clean Inside® obsahuje prebiotika v ideálním množství, díky čemuž může být obnova střevní flóry rychlejší a účinnější.

Vědecké zdroje:
1. https://www.nature.com/articles/nbt.2942
2. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5847071/