Ať už si vychutnáváme dobře zaslouženou dovolenou nebo se účastníme obchodní konference, jednou z největších výzev každého cestování je změna denní rutiny. Jídla, která konzumujeme v cizích zemích, mohou také způsobit těžkosti pro trávicí systém, co může celý pobyt znepříjemnit. Není překvapivé, že trávicí problémy jsou u cestovatelů poměrně časté a to zejména u těch, kteří cestují do zahraničí. Ve skutečnosti jimi trpí 30 – 50 procent návštěvníků rozvojových zemích.

I přesto, že cestování, ale hlavně letní dovolená, je obdobím roku, které většina z nás očekává a těší se na něj, návštěva vzdálených zemí v sobě ukrývá mnoho nebezpečí. Během cesty se náš trávicí systém setká s mnoha výzvami: neznámá jídla, nepravidelná a často nadměrná konzumace, změněné stravovací návyky, narušený denní režim, ve vážnějších případech nedostatky hygieny. V zájmu toho, abychom svůj čas nemuseli trávit v posteli nebo na toaletě, měli bychom zvážit užívání některých doplňků výživy.

Proč budeme na cestách nemocní?

Cílem dovolené a cestování je zábava a odpočinek. Problémy s žaludkem a trávicím systémem, kvůli kterým jsme nuceni trávit čas v koupelně, místo toho, abychom si užívali prohlídku města nebo slunění na pláži, mohou zničit celou dovolenou nebo zážitek z cest. S velkou pravděpodobností však musíme s takovými situacemi počítat, protože na nových místech většinou konzumujeme víc a hlavně ochutnáváme nová, neznámá jídla dané destinace. Navíc, ať už cestujeme letadlem, autem nebo jinou formou dopravy, vždy to může být fyzicky a duševně stresující situace. Všechny tyto faktory zvyšují náchylnost na vznik trávicích problémů, mezi které lze zařadit ty nejběžnější, jako jsou například průjem, zácpa, pálení žáhy, závratě, nadýmání nebo nadměrná tvorba plynů. Během své cesty, samozřejmě, nikdo nechce trávit čas tím, že léčí své trávicí těžkosti, a proto je dobré zamyslet se nad několika jednoduchými, ale o to užitečnějšími radami. Už i proto, že otrava jídlem může vést k onemocnění trávicího traktu nejenom krátkodobě, ale následkem infekce může způsobit syndrom dráždivého střeva (IBS) na celý život. Při cestování do cizí země je nejlepší strategií v rámci prevence následující: vodu důkladně převaříme, konzumujeme pouze tepelně upravená jídla, ovoce oloupeme nebo na něj úplně zapomeňme.

Jaká preventivní opatření bychom měli přijmout?

Dobře si prostudujme cíl své cesty, protože to může předem upozornit na možné problémy týkající se bezpečnosti potravin nebo jiných otázek. Je třeba si zjistit dostatek informací o zásobování vodou v dané destinaci. Zkontrolujme, zda je na daném místě pitná voda a lékařská péče, na kterou se můžeme v případě potřeby spolehnout.

Volně prodejné léky si obstarejme už doma, místo toho, abychom se museli spolehnout na tamní léky, které jsou pro nás neznámé. Připravme se na možnost, kdybychom zpozorovali gastrointestinální příznaky, například průjem, pálení žáhy nebo nadýmání. O doporučených lécích se poraďme se svým lékařem.

Nenechme se zmást čistotou zvenku. Pokud máme pochybnosti o tom, jestli se napít vody z vodovodu nebo ze studny, případně čehokoliv jiného, ​​co je z této vody připraveno, raději to vynechejme. Nejlepším řešením je, pokud si vybereme dobře uzavřenou, balenou vodu. Na místech, kde voda není bezpečná, se vyhýbejme i kostkám ledu. I když mohou být místní pokrmy velmi lákavé, vynecháním jídel nabízených neznámými pouličními prodejci můžeme předejít vzniku zbytečných onemocnění. A nezávisle na tom, že jsme zvědaví na tyto nové chutě, nejlepší je vyhnout se exotickým jídlům, která jsou připravena z různých volně žijících zvířat. Nekonzumujme syrové maso, syrové ryby, lastury a vejce. To sníží riziko toho, že se dostaneme do kontaktu s různými patogeny. Konzumujme pouze důkladně převařené maso, drůbež a ryby a také pouze produkty velkých obchodních řetězců. Vyhýbejme se i jídlům skladovaným při pokojové teplotě, protože tento způsob skladování prospívá pouze rozmnožování bakterií. Možná se to zdá být na první pohled příliš přísné, ale v asijských a afrických zemích je mimořádně nutná zvýšená opatrnost.

Často si myjme ruce. Správné a důkladné mytí rukou je důležitým klíčem při prevenci vzniku onemocnění šířících se potravinami. Ruce si myjme mýdlem a teplou vodou, hlavně před jídlem. Pokud tuto možnost nemáme, použijme alkoholový dezinfekční prostředek na ruce.

Jak zabránit zácpě při cestování?

Cestování naruší denní rutinu a jedním z následků může být zácpa. Některé faktory, kromě jiného i rozdíl časového pásma, mohou také zvýšit riziko zácpy. Dehydratace způsobená přepravou leteckou dopravou, zvýšený příjem alkoholu nebo prostě to, že nepijeme dostatek vody, také přispívají k jejímu vzniku. Na cestu si přibalme několik pochutin s vysokým obsahem vlákniny. Dobrou volbou jsou celozrnné sušenky a sušené ovoce.

Bohatý příjem tekutin změkčuje stolici a usnadní její průchod střevy. Koktejly, na kterých si s oblibou pochutnáváme u bazénu, mohou tento problém ještě víc zhoršit. Alkohol a kofein způsobují dehydrataci, a proto pokud máme sklon k vzniku zácpy, raději se pokusme zmírnit konzumaci těchto nápojů, anebo pokud je přece jenom budeme pít, vypijme i hodně vody.

Výběr zdravých jídel během cestování může způsobit potíže. Snacky a dezerty mohou být sice lákavé, ale mohou způsobit zácpu. Samozřejmě, vynechat během dovolené místní sladkosti a lahůdky je během dovolené nemožné, a ani nemůžeme od nikoho vyžadovat, aby si v tomto období něco odpíral. Dohlédněme však na to, abychom ve stáncích s rychlým občerstvením, na odpočívadlech nebo na letištích nejedli menu s nízkým obsahem vlákniny. V případě nedostatku vlákniny je zácpa častým jevem nezávisle na tom, jestli jsme na dovolené nebo doma. Snažme se mimo jiných jídlech každý den sníst alespoň dva šálky zeleniny a ovoce. Fazole a celozrnný chléb jsou ideální potravou.

Příjem extra velkého množství tekutiny zácpu nezmírní, ale pomůže stolici zředit, tím se snadněji přesouvá střevy. Vezměme si s sebou láhev na vodu a naplňme ji. Pokud není dostupná čistá voda z vodovodu, pijme hodně pramenité vody v lahvích, ovocné šťávy a jiné nápoje bez kofeinu.

Cestování často znamená i to, že sedíme – v autě, ve vlaku, na lodi nebo v letadle. Bohužel vlivem nedostatku pohybu se zpomalí i peristaltika střev. Pokud dlouhou dobu sedíme, naplánujme si fyzickou aktivitu, například procházky.

Jak se dostat k potřebnému množství vlákniny?

Vláknina přispívá k zachování zdraví střevního systému, zčásti proto, že podporuje pohyby střev. Snídaňová nabídka v hotelech často obsahuje jídla s nízkým obsahem vlákniny, například vejce a maso, zákusky a bílé pečivo. Obilné vločky však mají například vysoký obsah vlákniny a jsou dostupné téměř všude. Samozřejmě to neznamená, že během našich cest v zahraničí musíme žít pouze z obilných vloček. Znamená to pouze to, aby byly součástí našeho jídelníčku. Je dobré přemýšlet nad užíváním doplňků výživy s obsahem vlákniny, které ve značné míře usnadní příjem dostatečného množství vlákniny.

Jak se mám během cestování vyprázdnit?

Je mnoho důvodů, proč se mnozí nedokážou na cizím místě vyprázdnit. Může jít o nepříjemný pocit kvůli použití veřejných toalet nebo jsme při prohlídce města velmi zaneprázdnění. Ignorování nutkání však může vést k vzniku zácpy. Pokud doma používáme toaletu většinou každý den ve stejné době, snažme se to dodržovat i během cesty. Dopřejme si čas na toaletě a pokusme se uvolnit. Může se stát, že pomůže čtení nějakého časopisu. Pokud nedosáhneme úspěch ani po uplynutí 10 minut, zkusme později, jakmile opět zacítíme nutkání. Druhou možností vyvolání stolice je začít několik dnů před odchodem užívat léky na zředění stolice, v jejichž užívání budeme pokračovat i během cesty, resp. na dovolené. Časté užívání projímadel je však škodlivé a může způsobit závislost. Sáhněme po nich skutečně pouze v krajním případě.

Mám před cestováním užívat probiotika?

Probiotika mohou pomoci vyhnout se nepříjemným těžkostem trávicího systému, a proto mohou během cestování posloužit jako záchrana života. Jde o prospěšné organismy, z nichž většina se přirozeně nachází v lidském střevě. Probiotika intenzivně studovali při mnoha gastrointestinálních onemocněních. Některé studie potvrzují, že jsou účinná v případě kvasinkové infekce, otravy jídlem a průjmu, zejména cestovatelského průjmu. Vynikajícím důkazem je metaanalýza, která byla uveřejněna v roce 2018 v časopisu Epidemiology and Health.

Pomohou probiotika na cestách?

Odpověď je ano! Pokud nás i přes všechnu opatrnost trápí nepřetržitý průjem, probiotika napravením rovnováhy střevní flóry léčbu podpoří.

Co je to cestovatelský průjem?

Cestovatelský průjem (traveller’s diarrhea) může vzniknout vlivem stresu způsobeného cestováním, změnou stravy, ale nejčastěji je na vině nějaká patogenní bakterie, vir nebo parazit. Většinou vzniká tehdy, pokud někdo zkonzumuje stravu nebo vypije nápoj, které jsou infikovány bakteriemi e-coli, salmonella nebo listerie.

Příznaky

Cestovatelský průjem zpravidla vzniká náhle během cestování nebo krátce po příchodu domů. Může dojít k několika epizodám průjmu.

Nejčastější příznaky jsou:

• Třikrát nebo několikrát denně se objevující řídká stolice
• Silné nutkání na stolici
• Křeče v břichu
• Nutkání na zvracení
• Zvracení
• Horečka

Riziko cestovatelského průjmu je nejvíce ovlivněno cílovou destinací. Některé skupiny osob jsou však náchylnější.

• Dospělí v mladším věku. Traveller’s diarrhea je o něco častější mezi mladými. I když příčiny nejsou jednoznačné, je možné, že jejich organismus ještě nedisponuje dostatečně silným imunitním systémem. Je možné, že co se týká stravy, jsou odvážnější než starší lidé, anebo méně dávají pozor na to, aby se vyhnuli infikovaným jídlům.
• Osoby se slabým imunitním systémem. Méně odolný imunitní systém zvyšuje náchylnost k infekcím.
• Pacienti trpící cukrovkou, zánětlivým onemocněním střev, cirhózou jater. Tato onemocnění mohou způsobit náchylnost k infekcím nebo zvýšit riziko vážnější infekce.
• Osoby, které užívají antacida (léky na neutralizaci žaludeční kyseliny). Žaludeční kyselina ničí škodlivé mikroorganismy, a proto snížení jejího většího množství zajišťuje lepší příležitost bakteriím, aby přežily.
• Riziko cestovatelského průjmu se v různých oblastech světa sezónně mění. Riziko v jižní Asii je mnohem větší v horkých měsících, těsně před obdobím monzunů.

Jak dlouho trvá cestovatelský průjem?

Cestovatelský průjem se týká 40 procent cestujících, obzvláště tehdy, pokud navštíví rozvojové země. Tento stav zpravidla zmizí sám, po několika dnech.

Pomohou probiotika při prevenci vzniku průjmu?

Probiotika pomáhají při zachování zdraví střevního systému a umožňují, aby trávicí systém fungoval bez problémů. V zájmu toho, abychom se průjmu vyhnuli nebo mu předešli, je třeba udělat určité kroky před cestováním i během něj. Jedním ze způsobů, jak to udělat je to, že budeme dbát na dodržování hygienických podmínek. Musíme myslet na to, jaké epidemie se v dané zemi vyskytují, protože v mnoha případech vyvolává průjem právě tato skutečnost. Podle možnosti svůj žaludek připravme na setkání s místní kulturou. V tom nám mohou pomoci probiotické bakterie, které se vyplatí začít užívat týden před plánovaným odjezdem. Tyto prospěšné mikroorganismy zabraňují rozmnožování škodlivých bakterií napravením rovnováhy střevní flóry.

Existuje několik set typů probiotik, ale podle nejnovějších vědeckých výzkumů jsou v případě léčby průjmu nejúčinnější následující typy:

• Lactobacillus rhamnosus
• Saccharomyces boulardii
• Bifidobacterium lactis
• Lactobacillus casei

Aby se probiotika mohla dostatečně rozmnožovat a aby mohla uplatnit své fyziologické účinky, potřebují výživu. Touto správnou výživou jsou prebiotika, tedy prebiotická potravinová vláknina. Nejlepším způsobem toho, abychom se dostali k vhodnému množství probiotik a prebiotik je to, pokud se rozhodneme pro symbiotika, která obsahují oboje.

Čím a jak léčit cestovatelský průjem?

Prevence: Odborníci v oblasti zdraví většinou nedoporučují užívání antibiotik v rámci prevence vzniku cestovatelského průjmu, protože to může přispět ke vzniku bakterií rezistentních na antibiotika. Antibiotika neposkytují ochranu proti virům a pokud nás trápí paraziti, avšak cestovatelům poskytují falešný pocit bezpečí v souvislosti s rizikem spojeným s konzumací místních jídel a nápojů. Mohou způsobit i nepříjemné vedlejší účinky.

Někteří lékaři doporučují jako preventivní opatření užívání subsalicylát bismutu, u něhož se potvrdilo, že snižuje pravděpodobnost průjmu. Tento lék však neužívejme déle než tři týdny, ani v době těhotenství nebo v případě, pokud trpíme alergií na aspirin. Pokud užíváme některé druhy léků, například antikoagulační léky (léky proti srážlivosti krve), dříve, než začneme s užíváním subsalicylátu bismutu, konzultujme se svým lékařem. Mezi neškodné vedlejší účinky přípravku patří jazyk zbarvený do černa a tmavá stolice. V některých případech může způsobit zácpu, nevolnost a vzácně pískání a hučení v uších.

Léčba příznaků

Pokud se příznaky nezlepší, na jejich zmírnění máme k dispozici mnoho léků. Doporučují se následující:

• Antilaxativa. Tyto léky přinesou a zajistí okamžitou, ale pouze dočasnou úlevu, zmírní křeče, zpomalí přechod potravy trávicím systémem, čím nechají více času na její vstřebání. Jejich užívání se nedoporučuje batolatům, osobám trpícím horečkou nebo těm, u kterých se projevil krvavý průjem. Pokud trpíme bolestmi břicha i po uplynutí 48 hodin nebo v případě, že se příznaky zhorší, bezpodmínečně ukončeme užívání těchto léků a vyhledejme lékaře.
• Subsalicylát bismut. Je vhodný nejenom jako prevence, ale může snížit i frekvenci stolice. Zároveň se však nedoporučuje dětem, ženám v době těhotenství a osobám trpícím alergií na aspirin.
• Antibiotika. Pokud se vyskytne řídká stolice více než čtyřikrát v průběhu dne nebo pociťujeme vážné příznaky, včetně případu, kdy se objeví krev ve stolici, lékař může naordinovat antibiotika.

V případě cestovatelského průjmu je nejpravděpodobnější komplikací dehydratace, a proto je důležité zůstat dostatečně hydratovaní. Pro případ nouze si můžeme připravit vlastní rehydratační roztok smícháním následujících přísad:

• 1/2 kávové lžičky soli
• 1/2 kávové lžičky soda bikarbony
• 4 polévkové lžíce cukru
• 1 litr bezpečné pitné vody

Vyhýbejme se kofeinu a mléčným výrobkům, které příznaky pouze zhorší nebo zvýší ztrátu tekutin. V zájmu doplnění ztracené tekutiny a elektrolytů pijme konzervované ovocné šťávy, slabý čaj, přecezenou (čirou) polévku, sodu nebo nápoje pro sportovce bez kofeinu. Později, když se průjem zmírní, snažme se zařadit do své stravy lehce stravitelné, komplexní uhlohydráty, jakými jsou například slané sušenky, obiloviny, banány, suchary, rýži, brambory a těstoviny.

Trávicí enzymy

Užívání trávicích enzymů může být během cestování v každém případě velkou pomocí. Jejich aplikace se doporučuje při zvýšené tvorbě plynů, nadýmání a pocitu plnosti po konzumaci větší porce jídla, přičemž příznaky naznačují, že našemu organismu se nepodařilo vhodně zpracovat zkonzumované jídlo. To se může stát i tehdy, pokud jsme si sice na velikosti porce dali záležet, ale ochutnali jsme nové chody, na které náš trávicí systém není zvyklý. Sloučeniny pocházející z nedostatečně strávených bílkovin negativně ovlivňují imunitní systém.

Zde jsou tři jídla bohatá na enzymy, které se vyplatí zařadit do jídelníčku i v zahraničí:

• Ananas obsahuje bromelain, který je vhodný na rozložení bílkovin a zmírnění zánětu
• Papája je bohatá na papain, který podporuje trávení bílkovin
• Surový med a škrob obsahují diastázu, invertázu, katalázu, glukózu-oxidázy, proteázu, peptidázu, fosfatázu a inulázu, které zajistí rozložení peptidů a sacharózy

Nezapomeňme, že prevence a opatrnost jsou vždy lepší než léčba již vzniklého problému! V zájmu toho, aby se cestování nestalo noční můrou, užívejme probiotika, doplňky výživy s obsahem vlákniny a trávicí enzymy. Ty si můžeme pohodlně vzít s sebou, v zavazadle zaberou pouze minimální místo.

Zdroje:

https://www.eatright.org/health/lifestyle/travel/8-food-safety-tips-when-traveling-abroad
https://www.healthline.com/health-news/how-to-keep-your-gut-healthy-while-traveling
https://www.webmd.com/digestive-disorders/ss/slideshow-constipation
https://www.news-medical.net/health/Should-You-Take-Probiotics-Whilst-Travelling.aspx
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/travelers-diarrhea/symptoms-causes/syc-20352182
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6232657/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prebiotikum